Stručně – Zdravě

je jedním z mechanismů regulace psychické aktivity. Jedná se o zaměřenost a soustředěnost duševní činnosti na určitý objekt nebo děj. Funkcí tohoto procesu je vpouštět do vědomí omezený počet informací a tak ho chránit před zahlcením velkým množstvím podnětů.

je jedním ze základních předpokladů pro život ve společnosti a komunikaci s lidmi, je významnou podmínkou dalšího růstu a vývoje člověka a jeho vzdělávání.

je nepříjemný stav jedince, pocit neúspěchu, zmaru nebo zklamání, pokud mu něco nebo někdo brání v uspokojení jeho potřeb, dosažení cílů, když se ztratí něco, na čem jedinci záleží, atd., a to navzdory svému úsilí, které jsou původně dosažitelné.

chemické látky, které nejvíce působí na centrální nervovou soustavu, kde mění mozkové funkce a způsobuje dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí, chování. Uživatele to vede k častým negativním důsledkům zdravotním, sociálním či psychologickým.

Narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku. Alzheimerova choroba bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka.

Vyjadřuje množství energie, kterou organismus přijme při jejím strávení.

Je to ústřední téma filozofie, ale má i primární úlohu ve vědě, právu, v běžném životě či náboženství. Jednou z možných definic je tato od Tomáše Akvinského: “Pravda je shoda skutečnosti s poznáním.” Modifikací je tvrzení, že “informace se shoduje se skutečností”, nebo “pravda jako dokonalý model reality”. Jenže naše schopnosti popsat realitu mají omezení, například naše smysly jsou nedokonalé, mohou nás limitovat vyjadřovací schopnost jazyka, ve kterém poznání reprezentujeme.

Je to jeden z klamů, druh manipulace, je nástrojem zbabělců. Lež je nepravdivý výrok, většinou s vědomým záměrem oklamat druhé za účelem získání nějaké výhody (chci → zalžu → mám), získání majetku, vítězství v diskuzi, diskreditace protivníka, zachování či vylepšení pověsti, odvrácení ztráty, vyhnutí se trestu, ale je i lež milosrdná (například o zdravotním stavu).

Nebezpečí je zdrojem ohrožení a riziko můžeme chápat jako míru tohoto ohrožení. Jedná se o možnost, že s určitou pravděpodobností vznikne při dalším vývoji negativní událost. Riziko je vždy odvoditelné a odvozené z konkrétní hrozby.

Učení se není nic jiného než zlepšování funkce a výkonnosti mozku. Poznáváním, jak mozek funguje, získáváme znalosti o tom, jak se lépe učit. Nestačí nám intuice. I mozek se dá totiž ošálit nejrůznějšími kognitivními zkresleními. Učení se je osvojování si nových znalostí nebo dovedností a schopnost je později použít. To, jak rychle si znalost či dovednost osvojíme, představuje jen část problému. Nestačí jen znalost faktů či dat, důležité je pochopení a porozumění. Základem naší efektivnosti je schopnost chápat svět kolem sebe a hodnotit svůj vlastní výkon. A to důležité, musíme být schopni si v potřebný okamžik znalosti či dovednosti správně vybavit.

Kognitivní (poznávací) zkreslení je systematická, opakovaná chyba v myšlení, rozhodování, odhadech, vzpomínkách, zapamatování a jiných myšlenkových procesech, přičemž závěry o jiných lidech a situacích mohou v těchto případech být vyvozeny nelogickým způsobem. Problém je v tom, že si takové zkreslení člověk neuvědomuje. Nejde o záměrnou chybu, ale o výsledek chybného myšlenkového procesu, při kterém člověk z nějakého vnitřního nevědomého důvodu předpokládá či odmítá nějaký výsledek a svá pozorování proto interpretuje zaujatě.

Každý člověk má svůj vysvětlovací styl, tzn. v rozmezí od zcela pesimistického až do zcela optimistického. Slova bezmoc či bezmocnost vyjadřují pesimistický pocit, že se jedinec dostal do situace, z níž pro něj v tu chvíli neexistuje žádné východisko. Pocit, že i kdyby udělal cokoli, není záchrany, úniku z nevýhodné situace. Člověk je přesvědčený, že je závislý na jiných lidech nebo jiné (vyšší) moci, na nějaké nepříznivé situaci. Psychická bezmoc má dvě úrovně – poznávací (kognitivní) a emocionální. Na úrovni poznávací jde o neschopnost racionálně vyhodnotit svoje možnosti a schopnosti, na emoční úrovni jde o bezmoc v souvislosti se ztrátou kontroly a rezignací. Ještě se rozlišuje pocit bezmoci a naučenou bezmocnost. Naučená bezmocnost je výsledkem delšího procesu a negativních zkušeností, stává jakýmsi rysem osobnosti, zatímco pocit bezmoci je spíše aktuální reakcí na aktuální špatnou zkušenost nebo situaci. Naučenou bezmocnost je možné změnit pomocí pozitivní psychologie, resp. psychologií silných stránek.

Kortizol je nejúčinnějším hormonem ze skupiny glukokortikoidů produkovaných kůrou nadledvin. Hlavní funkcí kortizolu je regulace metabolismu živin – sacharidů, bílkovin i tuků. Je to nejdůležitější stresový hormon.

Odolnost (rezistence, resilience) je schopnost člověka odolávat a zvládat obtížné situace, které na něj působí ohrožujícími situačními silami, a to jak fyzicky, tak psychicky, jak zevnitř, tak zvenku. Současným nebývalým komfortem, pohodlím se stáváme křehcí (fragilní), nepružní, neflexibilní, tedy neodolní. Na cestě životem jsme neustále konfrontováni různými druhy zátěže (psychickými, fyzickými, biologickými, sociálními, atd.), na které reagujeme stresem. Přitom není důležité to, jakou silou na nás zátěž působí, ale to, jak ji dokážeme zpracovat, jak na ni reagujeme a emočně prožíváme, jak se dokážeme adaptovat. Přiměřený stres nás posiluje, zvyšuje nám odolnost, žádný stres nebo zejména velký stres nás oslabují. Nejhorší jsou stavy rezignace, apatie, deprese, bezmoci. Tu se můžeme dokonce naučit, tzv. naučená bezmocnost. Pro kvalitní život a eliminaci nežádoucích účinků všeho druhu na nás je vhodné a žádoucí již od dětství upevňovat nejrůznější druhy odolnosti tak, abychom jim dokázali co nejlépe vzdorovat po celý život.

Vzpomínání je proces vybavování si paměťového vtisku, kterým si oživujeme minulost, například dřívější zážitek. Vzpomínky nikdy nejsou ale přesným zachycením prožité reality, vždy jsou do určité míry přetvářeny například vlivem zapomínání. Vyvolaná vzpomínka se pojí s určitým citovým doprovodem, který vzniká v okamžiku vytvoření paměťového vtisku, ale zároveň se mění i v závislosti na emočním rozpoložení v okamžiku vybavování. Jedná se tedy o určitou interpretaci minulosti, kdy se mozek snaží doplnit ztracené informace do logického celku. V některých případech může být vzpomínka dokonce zcela smyšlená bez vědomí vzpomínajícího. V tom případě se označuje jako falešná vzpomínka. Přesto lidé často klamným vzpomínkám věří.

Paměť je schopnost centrální nervové soustavy (CNS – mozek a mícha) uchovávat a používat předchozí zkušenosti a informace. Jde o proces vštěpování, uchovávání a vybavování zkušenosti. Vštěpování vznikne společnou aktivací určitých neuronů. Vzájemným propojením neuronů se zvyšuje pravděpodobnost, že při budoucí aktivaci jednoho z nich se opět aktivují i ty další. Čím více jsou neurony společně aktivovány, tím pevnější vazba mezi nimi vzniká a tím je pro nás snazší si později vybavit dané zkušenosti či informace. Paměť je předpokladem možnosti učení. Proto ale také platí, že co nepoužíváme, o to přicházíme.

Vlašské ořechy jsou plody ořešáku královského, která mají jádra obklopená dřevnatou skořápkou. Obsahují významné množství živin, bílkovin, antioxidantů, esenciálních mastných kyselin (EFA), sacharidů, vitamínů a esenciálních minerálů. Patří mezi velmi zdravé potraviny.

Psychika je souhrn duševních dějů během celého lidského života. Jiná definice říká, že psychika je funkce, resp. projev činnosti nervové soustavy člověka, zejména centrální nervové soustavy, tedy mozku, míchy. Jde o schopnost organismu odrážet svými stavy okolní realitu a reagovat na ni na úrovni senzomotorické (přímá reakce na stav okolí), percepční (pochopení okolí) a intelektuální (postihující a chápající vzájemné vztahy a zákonitosti různých jevů. Z tohoto hlediska má psychika biologický základ a disponuje funkcemi, které umožňují učení, základní instinkty a na vyšších úrovních i socializaci a adaptaci na kulturní prostředí.

Vyšetření krevního obrazu patří k základním vyšetřením, které slouží pro zjištění stavu vašeho těla. Krevní obraz se určuje ze vzorku žilní krve pro zjištění hodnot, ze kterých je možné usoudit na případné zdravotní problémy, protože dokáže odhalit spoustu potíží, od banálních infekcí až po závažná onemocnění. Díky preventivnímu vyšetření se mohou začít řešit dříve, než se rozvinou a zkomplikují. Pro správný odběr je třeba znát důvody a okolnosti zdravotního stavu, pro které se vyšetření vyžaduje, a proto pečlivě vyplněnou žádanku vystavuje lékař na základě aktuálního zdravotního stavu pacienta. Analýza se provádí strojově automatickým analyzátorem ve specializovaných laboratořích.

Glykogen, tzv. „živočišný škrob“, je zásobní polysacharid. Je rozpustný ve vodě. Je to překlenovací energetická složka organismu v době mezi jídly – syntetizuje se po jídle a přísunu živin do těla, degraduje (snižuje se) při hladovění a výdeji energie. Průměrný člověk má v zásobě cca 250-400 g glykogenu (10 % v játrech, zbytek ve svalech). Sportovci mohou dosáhnout zásoby glykogenu až 800 g. Velký vliv na velikosti glykogenových zásob má strava (hlavně obsahující sacharidy). Jeho zásoba je vyčerpána po 30 až 90 minutách cvičení v závislosti na intenzitě cvičení. Jestliže jsou zásoby glykogenu nízké nebo zcela vyčerpané, jsou jako nový zdroj energie použity bílkoviny (proteiny) a tuky (lipidy).

Glykemie je termín používaný pro vyjádření koncentrace glukózy v krvi. Referenční hodnoty glykemie na lačno se pohybují mezi 3,3-6,6 mmol/l v kapilární krvi. Stabilních hodnot glykemie je dosahováno hormonálními, autoregulačními a nervovými mechanismy. Ty zajišťují rovnováhu mezi přísunem a odsunem glukózy z krevní plazmy do buněk. Stálé udržování glykemie v normě je důležité například pro mozek, jehož hlavním zdrojem energie je právě glukóza. Glykemie stoupá po jídle, ale působením inzulinu se po určitém čase vrací k výchozí hodnotě.

Jedná se o tuk v břišní dutině (nitrobřišní či útrobní tuk), který obklopuje vnitřní orgány, například játra, slinivku, ledviny. Pokud je břicho vystouplé a široký pas, je to potvrzení viscerálního tuku, který je mnohem nebezpečnější než tuk podkožní. Přitom množství tělesného tuku není závislé na množství toho viscerálního. Může se tedy stát, že i když člověk nemá nadbytek podkožního tuku, je relativně štíhlý, tak i přesto ho může ohrožovat tuk viscerální, pokud ho má nadbytek, protože se příliš nehýbe nebo nezdravě jí.

Lilek vejcoplodý, jinak též baklažán, je jednoletá rostlina z rodu lilek (příbuzná s bramborem a rajčetem). Jeho plody jsou zdraví prospěšné.

Zelí je označení pro tři druhy listové zeleniny (zelí hlávkové – bílé a červené, pekingské a čínské) z rodu brukev. Je zdraví velmi prospěšné, zejména v syrovém stavu. Zelí kysané vzniká přirozeným mléčným kvašením ze strouhaného hlávkového zelí. Má významný zdravotní přínos. Je výborným zdrojem vitaminu C (skladováním jeho hladina klesá jen pomalu), bakterií kyseliny mléčné, v menší míře pak zdrojem vitaminu K a skupiny vitaminů B.

Pojem metabolický syndrom zahrnuje soubor řady faktorů a nemocí, jejichž společný výskyt vede k řadě zdravotních komplikací. Jedná se o komplex poruch metabolismu tuků a cukru, řízení krevního tlaku a ukládání tukových zásob. Mohou tedy vést k rozvoji aterosklerózy (kornatění cév), diabetu (cukrovky) 2. typu nebo kardiovaskulárních nemocí (např. srdeční infarkt či cévní mozková příhoda). Nebezpečí metabolického syndromu tkví v tom, že se člověk necítí nemocný, v běžném životě ho neomezuje žádný faktor a tím pádem nemá potřebu ani vůli dodržovat režimová opatření a pravidelně užívat léky.

Strach je jednou ze základních emocí. Podnětem je skutečné nebezpečí nebo jeho očekávání; reakcí je příprava na útěk (únik), nebo boj. Kde to není možné, tam se často strach mění na agresi. Psychologické stavy zahrnují pocit emocionálního přetížení, strach, nepřekonatelnou úzkost, neklid či naopak pocit ochromení, tzv. paralýza. Chronický strach, na rozdíl od strachu akutního, může mít dlouhodobé destruktivní účinky na lidskou psychiku. Narodili jsme se pouze se dvěma „strachy“: strach z pádu a strach z hlasitých zvuků. Všechny ostatní obavy – strachy se vyvinuly ze situací z minulosti, které si asociujeme s bolestí či pocitem nebezpečí. Jsme „naprogramováni“ minulými zkušenostmi abychom se vyhnuli právě těm situacím, které máme spojené s bolestí a ohrožením. Strach vzniká tam, kde je nejistota. Strach se snadno přenese na další lidi. Proto je často zneužíván v politickém boji k manipulaci s voliči (vyvolání strachu z migrantů, z očkování, z Evropské unie, atd.).

Kolagen je ve vodě nerozpustná bílkovina, která je základní stavební hmotou pojivových tkání. Tvoří 25–30 % všech bílkovin (proteinů) v těle savců. Následkem stárnutí nastává deficit kolagenu. Molekula kolagenu je tvořena hlavně aminokyselinami glycinem, prolinem, hydroxyprolinem a hydroxylysinem. Poslední dva vznikají modifikací prolinu a lysinu za účasti kyseliny askorbové – vitaminu C.

Krev je kapalná tkáň rozvádějící nejrůznější potřebné substance po těle, například krevní elementy (červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky), plyny (kyslík), živiny (glukózu) a stopové prvky, transport buněk (leukocyty) a další substance (aminokyseliny, lipidy, hormony), dále odvádí odpadní produkty (oxid uhličitý, kyselina mléčná). Jednotlivé funkce napomáhají k dosažení homeostázy, tzn. stálosti vnitřního prostředí organizmu. Kapalným médiem krve je plazma. Člověk má 5-6 litrů krve. Nejvíce krve je v žilách, kosterních svalech a plicích – vždy se přesune tam, kde je právě potřeba. Denní produkce je 50 mm3, tj. 18 litrů za rok, 3krát ročně se krev obměňuje.

Hořčík je v lidském těle nezbytný pro správné fungování většiny buněk. Společně s adenosintrifosfátem (ATP), který je odpovědný za energetickou bilanci všech buněk – to znamená za ukládání a uvolňování energie na buněčné úrovni. Hořčík se v těle podílí okolo 300 reakcí. Dostatek hořčíku v potravě je důležitý pro správnou činnost svalů a nervů (mírní podrážděnost a nervozitu – v kombinaci s vápníkem působí hořčík jako přirozený uklidňující prostředek), ale i pro uvolňování energie z glukózy a pro správnou stavbu kostí. Udržuje v dobrém stavu oběhový systém a je prevencí infarktu. Mírní deprese a přispívá ke zdravým zubům. Zlepšuje kognitivní funkce, především pozornost a paměť.

Vysoce infekční onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV-2 způsobující až smrt. V současné době nejsledovanější onemocnění. Příznaky začínají 1 až 14 dní po vystavení viru. Přibližně každý pátý nemá příznaky žádné.

K datu 18.02.2022 je na Ministerstvu zdravotnictví ČR uvedeno 38 106 úmrtí. Aktuální údaje jsou uváděny zde: https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19

V rámci internetu je troll účastník online diskusních fór, chatů či blogů, který začíná hádky, provokuje čtenáře a rozsévá neshody tím, že zveřejňuje záměrně provokativní, urážlivé nebo irelevantní (bezvýznamné, nedůležité, vedlejší) příspěvky k citlivým tématům. Cílem je znemožnit racionální a věcnou diskusi vyprovokováním ostatních uživatelů k negativním emočním reakcím nebo jinak narušit normální diskusi, například odkloněním od původního tématu debaty. Záměrem trolla bývá snaha vnutit představu, že odlišnost názorů je vždy nepřekročitelná, jakákoliv debata je nesmyslná, konfrontace je zbytečně bolestná a nikam nevedoucí.

Quinoa je bezlepková pseudoobilnina bohatá na bílkoviny s vyrovnanou skladbou aminokyselin a vlákninu. Má neutrální chuť. Je lehce stravitelná a nenadýmá. Konzumuje se nasladko i naslano.

Pohanka je zdravá bezlepková pseudoobilnina. Používá se podobně jako obilniny. Má trochu výraznější chuť, na kterou se dá ale snadno zvyknout. V kombinaci s další potravinou se dá snadno chuť pohanky potlačit.