Obsah stránky

Základní informace

Kognitivní (poznávací) zkreslení je systematická, opakovaná chyba v myšlení, rozhodování, odhadech, vzpomínkách, zapamatování a jiných myšlenkových procesech, přičemž závěry o jiných lidech a situacích mohou v těchto případech být vyvozeny nelogickým způsobem. Problém je v tom, že si takové zkreslení člověk neuvědomuje. Nejde o záměrnou chybu, ale o výsledek chybného myšlenkového procesu, při kterém člověk z nějakého vnitřního nevědomého důvodu předpokládá či odmítá nějaký výsledek a svá pozorování proto interpretuje zaujatě.

Známá zkreslení – výběr

Apofenie

Univerzální lidská tendence vidět vzory v náhodných datech, například druh nepatologické apofenie “pareidolie” je situace, kdy vnímáme zrakové tvary ve zvucích či obrazech. Například zvířata vidíme v oblacích, lidské obličeje například na dlaždičkách. Sluchovou pareidolii prožíváme, když ve zvuku sprchy jakoby slyšíme zvonění telefonu.

Atribuční chyba

Jedná se o nevnímání událostí jako zcela náhodného dění, neboť pro lidi je snesitelnější věcem rozumět a mít pro ně vysvětlení. Ze shromážděných informací formulujeme subjektivní teorie o dění světa, kterým přisuzujeme určité příčiny, což nám pomáhá pochopit, předpovědět a očekávat dění kolem nás. Vlastnímu úspěchu připisujeme naši výjimečnost, dokonalost, tedy naší zásluhu, kdežto na úspěchu jiných mají podle nás větší podíl i vnější podmínky.

Dunningův–Krugerův efekt

Dunningův–Krugerův efekt je jev zkoumaný sociální psychologií a objevený teprve v roce 1999. Jde o poznání, že míra odbornosti v daném oboru má vliv na schopnost hodnocení sebe i druhých. Zjistilo se, že lidé s nízkými schopnostmi a kompetencemi mají o svých schopnostech přehnané mínění, které je odolné změně i při přímé konfrontaci s populačním průměrem. Naopak nadprůměrní lidé jsou sice schopni lépe odhadnout své výsledky, přeceňují však všechny ostatní. Jinak řečeno, pokud dostanou zkoumané osoby k dispozici výsledky ostatních, a mají znovu ohodnotit svůj dosažený výkon, podprůměrní lidé svůj postoj nezmění, nadprůměrní naopak svůj odhad upraví tak, že je výrazně bližší skutečnosti. Lidé s nízkou úrovní znalostí výrazně přeceňují vlastní pochopení problematiky a nemají zájem získávat nové informace. Například pokud lidé informace o politice získávají pouze prostřednictvím facebooku, jsou jejich znalosti zpravidla limitované. Naprostá většina přečte pouze krátký úvod, a nikoliv celý příspěvek. K řadě důležitých informací vůbec nedojdou, takže získávají zkreslený pohled na věc. Zároveň žijí v přesvědčení, že se v problematice orientují mnohem lépe, než je tomu doopravdy. K naprostému zkreslení informace tak může dojít i pouhým výběrem jinak pravdivých skutečností.

Efekt nadměrné sebedůvěry

Ten vede k tomu, že lidé mají tendenci nadhodnocovat své schopnosti, vyhlídky a šance na úspěch. Lidé pravidelně nadhodnocují svou schopnost porozumět textu, předpovídat výsledky sportovních utkání nebo schopnost předpovědět své chování a výsledky životních událostí, v neposlední řadě v oblasti ekonomických předpovědí a investičních záměrů. Nadměrná sebedůvěra se dělí na tři podkategorie:

  • přeceňování se: důvěra v to, že člověk může být lepší, než je objektivně možné
  • nadhodnocování: důvěra v to, že člověk je relativně ke zvolené skupině lidí lepší než ostatní
  • nadměrná přesnost úsudku: příliš velká jistota ve svůj úsudek

Efekt nejednoznačnosti

Sklon volit možnosti, u kterých je známá pravděpodobnost příznivého vývoje, oproti možnostem s neurčitým vývojem, kdy rozhodování je ovlivněno nedostatkem informací. Například averze k risku v ekonomice nebo nedůvěra v nové pracovní postupy.

Efekt podpory již zvoleného

Vědomá či nevědomá obhajoba rozhodnutí, které osoba v minulosti již uskutečnila a naopak v odsouzení ostatních možností, které nebyly zvoleny. Obhajoba i odsouzení jsou však nezávislé na racionálních faktorech a mohou být nebezpečné při tvorbě budoucích rozhodnutí (to stejné řešení bez ohledu racionální vyhodnocení). To souvisí i s tím, že nejlépe si člověk pamatuje vzpomínky příjemné a pozitivní, o něco hůře vzpomínky nepříjemné a negativní, nejhůře potom vzpomínky neutrální.

Haló efekt

Je ovlivnění obecným prvním nebo nejsilnějším dojmem, kterým na nás určitý jedinec zapůsobil – ať už kladným nebo záporným. Pokud je např. první celkový dojem o člověku příznivý, později se celé jeho chování, rysy a řízení hodnotí kladně. V případně záporného dojmu se na jednání člověka dívá prioritně záporně. Příkladem je klidné a spořádané chování žáka, které učitel bez dalšího zkoumání může vyhodnotit, že se jedná o chytrého žáka. Pokud je někde profilová fotografie atraktivní, má vliv (zejména na muže u profilových fotografií žen) i přes to, že si lidé uvědomují její nepravost.

IKEA efekt

Když si něco postavíme či vyrobíme sami, má to pro nás větší hodnotu. Hodnota, kterou nějaká věc získá díky našemu většímu zapojení, je subjektivní a zpravidla nezajímá nikoho jiného než nás.

Klam dostupnosti

Máme tendenci upřednostňovat informace, které si při rozhodování snadno vybavíme. Vybavujeme si je snadno proto, že se o nich často mluví, často je vidíme nebo jsou momentálně aktuální (např. módní trendy – vnucená změna). Z tohoto důvodu se klam dostupnosti využívá v reklamě, marketingu, politice apod. Proto se například bojíme více teroristického útoku, letecké katastrofy, než kouření nebo jízdy autem.

Kognitivní (poznávací) slepá skvrna

Neschopnost uvědomit si a rozpoznat vliv zkreslení na sebe sama. Zpravidla si lidé více všímají poznávacích zkreslení a argumentačních faulů u ostatních, než u sebe. V rámci tohoto zkreslení je pak možné, že dotyčný vyvozuje chybné závěry o svém přesvědčení, které považuje za bezchybné, správné a objektivní.

Konzervativní zkreslení

Tendence upřednostňovat původní důkazy a informace před novými. Jedná se o neochotu přehodnotit vlastní stanoviska na základě nových dostupných důkazů, které může vést až k iracionálnímu rozhodování. Klasickým příkladem je dávná neochota přijmout nová fakta, která dokazovala, že země je kulatá, nikoliv placatá.

Kotvení

Je přirozenou lidskou tendencí spoléhat se (kotvit) při rozhodování na jednu informaci či fakt, byť nemusí být relevantní, úplná či pravdivá. Pokud je kotva “spuštěna”, rozhodujeme se podle ní. Když se například s někým dohadujeme o ceně, ten kdo první určí nějakou výši, tak je další rozhodování ovlivněno touto částkou. Na to se sdělí, že bude ale poskytnuta sleva. Ve skutečnosti cena “po slevě” bude vyšší, než by odpovídalo ve srovnání s obdobnými výrobky. Kdybychom “kotvili” naopak na nízkou cenu, tak by se nám zvýšení ceny zdálo nepřiměřené, i když by tato cena byla nižší než v předchozím postupu “shora”. Na “kotvu” mohou naletět i odborníci.

Potvrzovací (konfirmační) zkreslení

Je tendence člověka upřednostňovat ty informace a výklady, které podporují jeho vlastní názor, a naopak ignorovat nebo podceňovat ty, které jsou v rozporu s jeho přesvědčením, případně vykládat nejednoznačné informace tak, aby byly v souladu s jeho názorem. Efekt potvrzovacího zkreslení je silnější u emočně podbarvených záležitostí a u silně zakořeněných názorů. Pokud jsme si na něco udělali názor a bezmezně mu věříme, automaticky vyhledáváme informace, které tento názor potvrzují. Důsledkem potvrzovacího zkreslení je přehnaná důvěra ve vlastní názory a možnost, že člověk své názory zachová nebo dokonce posílí, i když se setká s důkazem, který je vyvrací. Mozek nás dokáže omámit svůdnými lžemi, které z nás vytvářejí hrdiny. Chce, abychom se v příběhu o našich vlastních životech cítili jako odvážní, stateční supermani.

Pštrosí efekt

Rozhodnutí ignorovat nebezpečné či nepříjemné informace. V debatě se může projevit přesouváním důkazního břemene. Tento efekt je výsledkem chybného myšlenkového procesu za účelem ochrany sebe sama před problémem – čím déle člověk problém obchází a ignoruje, tím více jej vytěsňuje na okraj, až jej nevidí – problém ale existuje dál a nejsme na důsledky připraveni.

Sklon eliminovat jedno riziko (vůbec neriskovat)

Jde o tendenci zcela eliminovat jedno z existujících rizik, a to i tehdy, když existuje alternativní řešení se stejnými nebo nižšími náklady, jehož výsledkem je nižší celkové riziko. Jsme raději, když dostaneme něco zadarmo, třeba i nekvalitní, než si něco málo zaplatit za kvalitnější. Již nehodnotíme riziko nekvality.

Stádní efekt

Tendence přijímat myšlenky a názory, které zastávají i ostatní. Nárůst náklonnosti vůči určitému názoru s tím, jak roste počet lidí zastávající tento názor. Pokud je něco dostatečně populární, může se stát, že popularita tohoto tvrzení přehluší objektivní a doložitelná fakta, která ho vyvrací.

Vyzobávání rozinek

Obecně znamená snahu zajistit si pro sebe nejlepší nebo nejvýhodnější části něčeho a horší či méně výhodné části přenechat druhým. Jedná se o klam neúplných důkazů, tedy neetický postup, kdy se uvádějí jen argumenty nebo příklady, které svědčí ve prospěch vlastního názoru, zatímco opačné argumenty nebo příklady se vědomě vynechávají.

Zkreslení sloužící sobě

Je tendence vidět a hodnotit své chování shovívavěji než chování druhých. Úspěchy připisujeme svým schopnostem, dovednostem a snaze, zatímco neúspěchy jsou připisovány vnějším faktorům. Při interpretaci nejednoznačné informace si ji vykládáme způsobem, který je výhodný pro naše zájmy. Při srovnávání sebe sama s ostatními má většina lidí tendenci hodnotit se lépe než průměr. Považují se za lepší, inteligentnější, schopnější atp. než průměrné osoby. Důvodem může být snaha udělat dobrý dojem na ostatní, jako ochrana vlastní sebeúcty.

Tipy

  • Myslíme si, že jsme racionální: opak je spíše pravdou.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Mozek: lidský mozek řídí a kontroluje veškeré tělesné funkce, například činnost srdce, trávení, pohyb, řeč, ale i samotné myšlení, paměť nebo vnímání emocí.

Externí

Knihy