Obsah stránky

Základní informace

Vztah je nikdy nekončící proces. Je to živoucí organismus, který je potřeba každý den krmit, jinak hladoví. Bez dodávání energie a potřebného času přechází vztah, jako všechno, v neuspořádanost. Vztah bez úsilí je odsouzen k zániku. Vztah není jistota, je to svazek svobodných bytostí, které se musí vzájemně respektovat. V dobrém vztahu se názory sbližují a partneři se stále více přibližují. Vztah je intimní záležitost.

Důvěra je základem všech vztahů. Důvěra vyžaduje spolehlivost, předvídatelnost a dělat to, co říkáte. Důvěra se buduje dlouze, ale ztrácí se velice rychle.


Předpoklady

  • Před vstupem do vztahu bychom měli nejprve poznat sami sebe, teprve pak zjistíme, co od vztahu potřebujeme a chceme.
  • Toužíme mít partnera, který nás bude milovat takové, jací jsme.
  • Toužíme vybudovat oázu bezpečí, kam se můžeme každý den vrátit, kde můžeme být konečně sami sebou a zahodit všechny převleky, masky z her, které jsme nuceni denně hrát.
  • Trvalý vztah zakládáme na špatném základu – romantické lásce, zamilovanosti. Ta je nádherná, každý by ji měl zažít, ale pro trvalý vztah je zavádějící, a to z následujících důvodů:
    • romantická láska je v podstatě hormonální záležitost, velmi emoční stav;
    • když je člověk v emoci, rázem mu prudce klesá IQ;
    • my v tomto stavu děláme závažná rozhodnutí a domníváme se, že zakládáme vztah;
    • v této době nejsme schopni toho druhého poznat – nevidíme jeho chyby, co by nám mohlo v budoucnu vadit;
    • je to pouze “ochutnávka” na bezpodmínečnou lásku, které dosáhneme, pokud budeme na vztahu usilovně pracovat.
  • Euforie končí, jakmile nám začne na partnerovi něco vadit, až nás začne štvát. Tím končí období zamilovanosti, IQ se nám navrací a můžeme začít se skutečným poznáváním.

Budování vztahu

  • Vztah je vzdělávací proces – učíme se jeden od druhého.
  • Partnera jste nezískali proto, abyste si užívali, ale abyste se díky němu posouvali ve svém vývoji, na své duchovní cestě.
  • Partner je “užitečná učební pomůcka”. “Použít a nepoškodit”, nikoliv předělávat, převychovávat.
  • Partnera můžete hluboce milovat a bez podmínek, ale to vůbec neznamená, že s ním umíte žít.
  • Všichni jsme si podobní, ale přesto jiní. Každý máme totiž jiné životní zkušenosti. Velké rozdíly nejsou slučitelné, prostě se k sobě nemusíme hodit.
  • Pro poznávání slouží teprve až období po zamilovanosti.
  • Čím víc se na začátku vztahu přetvařujeme, tím si zaděláváme na větší průšvih.

Pět primárních jazyků lásky podle Garyho Chapmana

  • Doteky: člověk potřebující projevovat lásku doteky – hlazení, líbání, milování.
  • Pozornost: člověk potřebující pozornost. Je potřeba mu aktivně naslouchat. Tito lidé potřebují 100% pozornost.
  • Slova ujištění: člověk potřebující slovní ujištění, že je milován, je krásný, šikovný, je vám s ním dobře. Nestačí se podle toho chovat, je potřeba to vyjadřovat slovně.
  • Skutky služby: takový člověk vám uvěří pouze tehdy, když pro něj něco uděláte. 
  • Dárky: člověk potřebující nosit dárky. Stačí drobnosti, polní kytička, kamínek z výletu. Většinou tito lidé dárky schraňují a byt se stává menší a menší. Oni z toho mají radost i po roce, když z toho ometají prach.

Vybrané intimity

Intelektuální intimita

  • schopnost bavit se o čemkoli, nic nesmí být tabuizováno, neznamená to vždy shodu
  • pokud jeden o druhém neví, proč se druhý takto chová, tak je zmatený – pozor na předpoklady, ty mohou být zcela mimo

Citová intimita

  • je důležitá hlavně pro ženy, ty potřebují city projevovat
  • mužům to chvíli trvá, než se dokážou otevřít a komunikovat i o svých emocích a pocitech

Sociální intimita

  • každý partner žije svůj život, každý má své zájmy, své povolání, partneři nejsou stále 24 hodin spolu
  • když se partner odněkud vrátí, řekne tomu druhému, co tam prožil, aby partner neztratil kontinuitu informací o celém životě svého partnera

Duchovní intimita

  • přibližně stejný pohled na svět, přibližně stejná filozofie, že spolu umí například meditovat, modlit se, číst knihy z duchovní tematiky, pak o nich diskutovat a jsou schopni si na toto téma vyměňovat názory
  • je to problém ve většině vztahů
  • není to pro vztah bezpodmínečně nutné, ale hrozí, že pro takovéto diskuze si partner najde někoho jiného

Fyzická intimita

  • i v dnešní době může být problém si o fyzické intimitě s partnerem povídat, otevřít se, mluvit o svých představách, o svých snech, o svých touhách 
  • žena je variabilní tvor, který se vyvíjí z minuty na minutu – na začátku milování žena neví, co bude chtít za 20 minut, to pak nemůže vědět ani muž
  • pro tuto intimitu se musí proto vybudovat vzájemná funkční komunikace – jedná se o společnou činnost, která by měla být pro oba dva úspěšná

Problémy ve vztahu

  • Jeden z partnerů začne jít jinou cestou, a to z následujících důvodů:
    • začne citově strádat – to se nedá dlouhodobě vydržet, alespoň ne ve zdraví;
    • nesoulad v sexuálním životě;
    • nesoulad v žebříčku hodnot, například:
      • první jde materiální cestou, zajímají ho peníze, zisky, kariéra;
      • druhý jde duchovní cestou.
      • Poznámka: V tom případě již nejde o partnerství, ale o spolubydlení.
  • V období zamilovanosti partneři nezjistí, že se k sobě nehodí, že nejsou v souladu (i když nejsou špatní).
  • Pokud se trápíme ve vztahu, velmi intenzivně pracujeme na svých nemocech. Negativními emocemi otravujeme svoje tělo (pozitivními emocemi se léčíme).

Partnerské soužití a děti

  • Zkuste si sami sobě položit otázku: Jaké poselství dáváte svým dětem svým partnerským soužitím? Například:
    • poselství, že do partnerství vůbec někdy vstoupí;
    • co jim předvádíte, je “antikoncepcí”;
    • jakou roli má v partnerství žena;
    • jakou roli má v partnerství muž.
  • Mladí lidé v 18, někdy až do 20 let nemohou udělat nic jiného, než “opsat” rodiče i s podpisem, anebo jít do obratu o 180° a jít úplně proti tomu, co dělá ten rodič. Je to odpor z principu.
  • Teprve okolo 20. roku je mladý člověk schopen (pokud na tom pracuje, samo se to nestane), vymanit se z rodinných vzorců a postupně si najít svůj osobní životní styl. Poselství rodičů v dětech prostě je.
  • Zamyslete se nad tím, jaké poselství dětem dáváte. Tím jim můžete v životě hodně pomoct, nebo život hodně zkomplikovat! To je také součástí výchovy.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Názor: vyjadřuje subjektivní specifické osobní hledisko jednotlivce, individuální stanovisko každého člověka.
  • Svoboda: je to možnost, případně schopnost volit, rozhodovat a jednat podle své vůle, ať je jakákoli a nést za to přiměřenou odpovědnost. Svoboda je i schopnost potlačit své žádosti. Nemůže se totiž jednat o bezbřehou libovůli a tato zásadní možnost člověka je různými způsoby omezena. Svoboda jedince končí právě tam, kde začíná svoboda někoho jiného. V rámci společnosti je tedy absolutní svoboda jedince nerealizovatelná.
  • Výchova – podrobně: (edukace) je/by měla být cílevědomá, plánovitá a všestranná činnost směřující k přípravě člověka pro jeho společenské úkoly a osobní život.

Externí

Knihy

  • Nastavení mysli (K270) – Carol Dwecková;Paseka, 2019 – ISBN 978-80-7637-025-8
    Nová psychologie úspěchu aneb naučte se využít svůj potenciál.