Stručně – Zdravě

Základní informace

Vitaminy (i vitamíny) jsou nutné pro udržení mnohých tělesných funkcí a jsou schopny posilovat a udržovat imunitní reakce. Podílejí se na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Existuje 13 základních typů vitaminů. Lidský organismus si je nedokáže sám (až na některé výjimky) vyrobit. Proto je musí organismus získávat prostřednictvím stravy.

Vitaminy rozdělené podle rozpustnosti:

Rozpustné v tucích

U těchto vitaminů je možnost předávkování, právě proto, že se rozpouští v tucích, které jsou ukládány v játrech a tělesném tuku a jejichž dlouhodobá nadměrná koncentrace může způsobit např. toxicitu jater.

• A (A₁ – retinol): je nezbytný pro tvorbu barviv na sítnici, podílí se na syntéze bílkovin v kůži, sliznicích.
• D (D₂, D₃ – kalciferoly): významně se podílí na udržování homeostázy (stálost a rovnováha) vápníku a fosforu, je důležitý pro správné fungování imunitního systému. Hypervitaminóza D způsobuje odvápnění měkkých tkání, narušení správného růstu a poškození ledvin.
• E (tokoferoly): antioxidant, zamezuje hromadění škodlivých látek, má pozitivní vliv na pohlavní žlázy a správný průběh těhotenství.
• K (K₁ – fylochinon, K₂ – menachinon): zastavuje krvácení, je nezbytný v procesu buněčného růstu, pro metabolismus a mineralizaci kostí, pro metabolismus buněk cévní stěny.

Rozpustné ve vodě

Předávkování těmito vitaminy nehrozí, protože přebytečného vitaminu se organismus dokáže zbavit – nadbytek se vyloučí.

• skupina B:
  • B₁ (thiamin; aneurin): ovlivňuje metabolismus (vstřebávání) cukrů v centrální nervové soustavě a ve svalech.
  • B₂ (riboflavin; E101): má klíčovou úlohu v oxidačním metabolismu.
  • B₃ (niacin): výroba energie, hormonální a mozkový metabolismus, tvorba pigmentu v kůži, pozitivní vliv na cholesterol, oprava DNA.
  • B₅ (kyselina pantothenová): účastní se metabolismu všech živin v těle.
  • B₆ (pyridoxin): látky nezbytné k účinku více než 50 enzymových reakcí (tzv. koenzymy).
  • B₇ (biotin; vitamin H): je důležitý pro metabolismus aminokyselin a mastných kyselin.
  • B₉ (kyselina listová; folát; folacin): je nezbytný pro tvorbu nukleových kyselin a tím i pro syntézu DNA. Účastní se ve všech procesech buněčného dělení.
  • B₁₂ (kobalamin): je to souhrnný název pro několik sloučenin, které mají jako centrální atom kobalt. Je důležitý především pro správnou funkci krvetvorby, podílí se na syntéze DNA a je nezbytný pro správnou funkci nervového systému.
• C (kyselina L-askorbová; E300): podporuje imunitu, vstřebávání železa, zvyšuje aktivitu mikrosomálních enzymů, urychluje detoxikaci cizorodých látek, v našem těle se podílí odhadem na 15 000 metabolických reakcích a na tvorbě všech důležitých hormonů a neurotransmiterů.

Látky již nepovažované za vitaminy:

• adenin (vitamin B₄): snižuje riziko srdečních onemocnění a vývojových poruch u plodu, působí proti šedivění vlasů, udržuje zdravou pleť, snižuje hladinu homocysteinu, pomáhá při hyperaktivitě dětí.
• amygdalin (vitamin B₁₇, součást neschváleného léku proti rakovině Laetrile): kyanogenní glykosid a rostlinný toxin obsažený v semenech některých rostlin, například hořkých mandlích, v pecce meruňky obecné atd.
• flavonoid (bioflavonoid, vitamin P): patří sem cca 60 látek, které mají obvykle kladný vliv na lidský organismus, zvláště pak na cévy.
• cholin (vitamin B₈): tělo ho může vytvářet z aminokyseliny methionin za pomoci vitaminu B12 a kyseliny listové, podílí se na využití tuků a cholesterolu, v organismu je stavební látkou pro acetylcholin, který je hlavním přenašečem nervových vzruchů do mozku.
• inositol (vitamin B₈ či vitamin B₉): patří mezi vlákniny, vyskytuje se v buněčných membránách, hraje důležitou pozitivní roli při udržení jejich celistvosti.
• kyselina lipoová (vitamin B₁₃; 6,8-dithiooktanová kyselina): nasycená mastná kyselina, významný antioxidant, účinný proti rozvoji cukrovky – snižuje a pomáhá udržovat stálou hladinu cukru v krvi, podporuje látkovou výměnu a zlepšuje citlivost vzniklou poškozením nervů.
• kyselina pangamová (vitamin B₁₅): neexistují důkazy, které by potvrzovaly její nezbytnost ve výživě ani pro prospěšnost při léčbě onemocnění.