Obsah stránky

Základní informace

Hormony produkují žlázy s vnitřní sekrecí (endokrinní žlázy) rozmístěné v různých částech těla. Hormony slouží jako chemický posel přenášející informaci od jedné tkáně ke druhé. K transportu hormonů slouží nejčastěji krev. Hormony mají většinou bílkovinnou povahu (jde o aminokyselinové hormony) nebo jde o látky odvozené od cholesterolu (steroidy). Působí cíleně – mají účinek na určité ohraničené tkáně. Nejsou zdrojem energie, nejsou to ani stavební části. Působí do několika minut až několik týdnů. Cílová buňka musí obsahovat příslušný receptor pro hormon.

V porovnání s nervy účinkují hormony mnohem pomaleji a na svou činnost potřebují o mnoho více času. Doba jejich působení je několik minut nebo i týdnů. Většina hormonů, které se podílejí na základních životních činnostech, např. růst a rozmnožování, účinkuje velmi pomalu. Všeobecně se hormony spojují s řízením nebo ovlivňováním chemických procesů v cílových buňkách, například určováním rychlosti, jakou využívají živiny pro tvorbu energie, nebo toho, zda tyto buňky budou či nebudou tvořit mléko, vlasy nebo jiné produkty metabolických procesů v těle.

Hormony mají rozmanité účinky. Ty, které se tvoří ve větších endokrinních žlázách, jsou celkově působící hormony. Patří mezi ně inzulin nebo pohlavní hormony. Tělo vytváří i celou řadu jiných hormonů, které působí mnohem blíže k místu svého vzniku, například lokálně působící hormon sekretin, který se tvoří ve dvanáctníku (duodenum) jako odpověď na přítomnost potravy. Hormon potom putuje krví do sousední slinivky břišní (pankreas) a stimuluje ji k uvolnění vodnaté šťávy, která obsahuje enzymy (chemické transformátory) potřebné na trávení.

Seznam vybraných hormonů

  • adiponektin (tvoří se v tukových buňkách) – čím jsme štíhlejší, tím tělo produkuje více adiponektinu a díky tomu dochází k rychlejšímu uvolnění tuku z tukových buněk. Adiponektin posiluje svaly, dává jim schopnost lépe využívat sacharidy jako energii a zrychluje metabolismus. Adiponektin zvyšuje rychlost, při kterém tělo štěpí tuk a dokáže velice dobře regulovat chutě k jídlu. Hladina v těle se zvyšuje pohybem během dne a nahrazením sacharidů ve stravě mononenasycenými tuky.
  • adrenalin (nadledvinové žlázy – nadledvinová dřeň) – připravuje na zátěž, zvyšuje srdeční frekvenci, zvyšuje systolický tlak, staživost, vazodilataci ve svalech, vazokonstrikci v kůži, uvolňuje svaly dýchací soustavy, zvyšuje hladinu krevní glukózy. Snižuje hladinu inzulinu.
  • adrenokortikotropní hormon (kortikotropin) (adenohypofýza) – stimuluje růst kůry nadledvin a tím i produkci glukokortikoidů, zejména kortizolu.
  • androgeny (nadledvinové žlázy – nadledvinová kůra; varlata – okolí semenných váčků – Leydigovy buňky) – androgen je obecný termín pro jakoukoli přírodní nebo syntetickou sloučeninu, obvykle steroidní hormon, která stimuluje nebo ovládá vývoj a udržení maskulinních charakteristik obratlovců. Nejznámější je testosteron, mužský pohlavní hormon.
  • angiotenzinogen (játra) – je na počátku systému, který se podílí na regulaci krevního tlaku a objemu krve v krevním oběhu.
  • antidiuretický hormon (hypofýza – podvěsek mozkový, zadní lalok) – působí proti tvorbě moči v ledvinách.
  • atriální natriuretický peptid (srdce) – reguluje vylučování sodíku močí.
  • dopamin (hypothalamus – část mezimozku) – funguje jako neuropřenašeč, který v jistých částech mozku umožňuje přenos impulsů. Tzv. mezolimbická dopaminová dráha vede ze středního mozku přes nucleus accumbens až do čelní kůry. Tato dráha hraje zásadní roli ve vzniku motivace, emocí, ale hlavně v systému potěšení a „odměn“. Způsobuje vznik příjemných pocitů buď v reakci na různé události či aktivity, nebo vlivem požití jistých drog.
  • erytropoetin (ledviny) – podporuje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni.
  • estrogeny (muži – varlata – semenné váčky; ženy – vaječníkový folikul) – skupina steroidů. Primárně představují ženské pohlavní hormony, ale v malé míře se vyskytují i v těle mužů. U mužů estrogen reguluje například vývoj spermií a má také úlohu ve vývoji libida.
  • folitropin (přední lalok hypofýzy – adenohypofýza) – u žen podporuje růst vaječníkových váčků ve vaječnících a stimuluje tvorbu estrogenu, u mužů vyvolává tvorbu pohlavních buněk.
  • gastriny (žaludek a střeva) – skupina hormonů vznikajících v G-buňkách ve sliznici žaludku a dvanáctníku stimulující zejména tvorbu některých složek žaludečních šťáv.
  • ghrelin (hormon hladu). Tvoří ho především buňky žaludeční a střevní sliznice. Nejvyšší hladina je v době vyprázdnění žaludku. Na jeho hladinu reaguje mozek. Problém s ghrelinem je, že nedokáže reagovat na fruktózu. Pokud přijmeme do těla fruktózu (například agávový sirup, vysokofruktózový kukuřičný sirup či fruktózové sirupy sloužící jako náhražka cukru v různých sladkostech), hladinu ghrelinu to neovlivní a mozek nedostane informaci o tom, že něco jíme. Máme stále hlad. Dlouhodobé sníženi kalorického příjmu, ve snaze zhubnout vede pouze ke zvýšení hladiny ghrelinu. Dokonce pár výzkumů prokázalo, že i po 12 měsících kdy máte snížený kalorický příjem, je hladina ghrelinu v těle stále výrazně zvýšená. Jinými slovy, naše tělo se nepřizpůsobí nižšímu příjmu a stále vysílá mozku signály, že má hlad. Ghrelin podporuje ukládání tuků v oblasti břicha. Zvýšená hladina ghrelinu byla zaznamenána u lidí trpících chronickým stresem. Hladinu ghrelinu je možné snížit cvičením intenzivního typu.
  • glukagon (Langerhansovy ostrůvky – alfa buňky slinivky břišní) – působí proti účinkům inzulinu, čímž udržuje u člověka vyrovnanou hladinu glykémie. Jeho primárním úkolem je při poklesu hladiny krevního cukru (tzv. hypoglykémii) dát játrům příkaz, aby odbourávala v nich uložený zásobní glykogen na glukózu (proces glykogenolýza). Další funkcí glukagonu je spouštění ketogeneze v játrech (tj. výroby energie pro tělo z jiných zdrojů, než z glukózy, především spalováním tuků).
  • glukokortikoidy (nadledvinové žlázy – nadledvinová kůra) – patří sem kortizol, ten má vliv na metabolismus sacharidů, zvyšuje tvorbu glykogenu a jeho ukládání do jater. Způsobuje redistribuci lipidů, zvyšuje se uložení tuků v oblasti břicha, na zádech a tváři na úkor končetin. Kortizol brání před poškozením od účinků adrenalinu.
  • cholecystokinin (CCK) je vylučován buňkami tenkého střeva. Je uvolněn v okamžiku, kdy přijímáme bílkoviny nebo tuky. CCK nezůstává ve střevech, ale komunikuje s nervovým systémem těla a informuje ho o dostatečném nasycení. Současně s tím zpomaluje rychlost trávení. Výsledkem vyšší produkce CCK je, že se cítíme déle nasycení a plní.
  • chorionický gonadotropin (ženy – placenta – v těhotenství) – vzniká po oplození vajíčka a je vytvářen vyvíjejícím se embryem.
  • inzulin (Langerhansovy ostrůvky ve slinivce břišní) – reguluje energetický metabolismus, vyplavuje se po jídle obsahujícím zejména sacharidy, v menší míře bílkoviny, nereaguje na tuky. Snižuje hladinu cukru v krvi, má opačnou funkci než glukagon. Zvyšuje transport glukózy z krve do buněk kosterního svalstva, myokardu a tukové tkáně. Vyšší hladina inzulinu = větší ukládání tuků v těle = tloustnutí.
  • kalciferoly (vitamin D3) (kůže) – souhrnný název pro steroidní hormonální prekurzory. Vitamín D ovlivňuje 200 různých chemických reakcí v organismu. Byl nalezen téměř ve všech typech lidských buněk a ve všech lidských tkáních. Chemicky se rozlišuje vitamín D2 (ergokalciferol) a vitamín D3 (cholekalciferol). Za normálních okolností se vitamín D tvoří v kůži působením slunečního záření. V potravinách se cholekalciferol nachází v rybím tuku, játrech, vaječném žloutku a mléce.
  • kalcitonin (štítná žláza) – působí proti osteoporóze, snižuje koncentraci vápníku v krvi a přesouvá ho do kostí.
  • kalcitriol (ledviny) – je vysoce aktivní forma vitaminu D. Vzniká z vitaminu D3. Způsobuje zvyšování plazmatické koncentrace vápníku.
  • kortizol (nadledvinové žlázy – nadledvinová kůra) – připravuje organismus na zátěž, zvyšuje hladinu glukózy v krvi, má protizánětlivý účinek.
  • leptin (je produkován hlavně podkožní tukovou tkání) – též “hormon nasycení” či “hormon hladu”. Je to hormon bílkovinné povahy, který reguluje příjem potravy a energetický výdej, signalizuje množství tuku v organismu a nutriční zásoby. Látkou potlačující leptin může být cukr, konkrétně fruktóza. Může dojít i k leptinové rezistenci.
  • lutropin (luteotropní hormon, luteinizační hormon) (hypofýza – podvěsek mozkový, přední lalok) – u žen způsobuje ovulaci a vznik žlutého tělíska – stimuluje produkci estrogenů a progesteronu ve vaječnících, u mužů působí na buňky produkující testosteron.
  • melatonin (mozek, epifýza – šišinka) – antioxidant, ovlivňuje cirkadiánní cykly (biologické rytmy) – největší vylučování je v noci mezi 3. a 4. hodinou ranní.
  • mineralokortikoidy (nadledvinové žlázy – nadledvinová kůra) – hormony ovlivňující metabolismus minerálů v těle. Řídí především udržování normální hladiny sodíku a draslíku v krevní plazmě. Nejdůležitějším je aldosteron.
  • noradrenalin (norepinefrin) (nadledvinové žlázy – nadledvinová dřeň) – patří mezi stresové hormony. Funkcí noradrenalinu je umožnit krátkodobě v organizmu zvýšenou aktivitu. Urychluje srdeční tep, zvyšuje rozklad glykogenu na monosacharidy, ale také roztahuje cévy v kosterních svalech a zvyšuje tak jejich okysličování.
  • oxytocin (hypofýza – podvěsek mozkový, zadní lalok) – často je nazýván jako hormon lásky nebo hormon lásky a důvěry, významně se uplatňuje při porodu a během mateřství, je uvolňován během orgasmu, podněcuje vznik příjemných pocitů a navozuje pečovatelské a ochranitelské chování u mužů i u žen.
  • parathormon (příštítná tělíska) – zejména zvyšuje kalcémii, hladinu vápníku v krvi.
  • progesteron (ženy – žluté tělísko; placenta – v těhotenství) – je steroidní ženský pohlavní hormon. Navozuje sekreční fázi menstruačního cyklu, podporuje růst děložní sliznice po ovulaci. Nedojde-li k oplodnění vajíčka, tvorba tohoto hormonu ustane a dojde k menstruačnímu krvácení. Pokud naopak žena otěhotní, progesteron zastavuje menstruační cyklus, navozuje vývoj mléčné žlázy, zvyšuje množství hlenu v děložním hrdle (ochranná zátka) a tlumí (předčasné) kontrakce dělohy.
  • renin (ledviny) – štěpí alfa-globulin krevní plazmy. Je to starter systému, který se podílí na řízení vylučování vody a iontů ledvinami.
  • růstový hormon (somatotropní) (hypofýza – podvěsek mozkový, přední lalok) – podporuje transport aminokyselin do buněk a zde jejich zabudovávání do bílkovin. Celkově působí pozitivně na tvorbu bílkovin. Má vliv na játra a ledviny. Pod jeho vlivem dochází k produkci tzv. somatomedinů v játrech, které stimulují růstové ploténky dlouhých i krátkých kostí a tak působí na růst kostí do délky. Zvyšuje výdej glykogenu z jater a má ve svalech antiinzulinový účinek. Nejvíce se ho tvoří ve spánku (cca 70 %), vrcholu vylučování dochází cca 1-4 hodiny po usnutí. Nejvyšší množství se tvoří u dětí, s věkem postupně množství klesá. Jeho sekrece je větší, pokud se vyhýbáme cukrům ve stravě, větší množství krevního cukru a následně inzulinu v krevním řečišti potlačuje extrémním způsobem tvorbu růstového hormonu.
  • sekretin (dvanáctník) – reguluje kyselost v dvanáctníku.
  • somatomedin (játra, svalyh či tuková tkáň) – vylučuje se vlivem působení růstového hormonu.
  • somatostatin (hypothalamus – část mezimozku; žaludek, střeva; Langerhansovy ostrůvky ve slinivce břišní) – tlumí uvolňování růstového hormonu a hormonů štítné žlázy, zpomaluje uvolňování žaludečních a střevních hormonů jako jsou gastrin, cholecystokinin, atd.
  • tyreotropin (thyreotropní hormon) (hypofýza – podvěsek mozkový, přední lalok) – stimuluje syntézu a uvolňování hormonů štítné žlázy, zvyšuje prokrvení štítné žlázy.
  • trijodtyronin (štítná žláza) – ovlivňuje oxidace v lidském těle, termoregulaci a urychluje odbourávání tuků a sacharidů v organismu.
  • trombopoetin (játra) – je hlavním stimulátorem tvorby krevních destiček.
  • tyroxin (štítná žláza) – váže v těle jód a ovlivňuje látkovou výměnu v tělních buňkách.

Dělení hormonů

Podle chemické povahy

Glykoproteiny

Jedná se o proteiny (bílkoviny) s navázanými sacharidy, například: folitropin, lutropin, tyreotropin.

Aminokyselinové

Tyto hormony vylučuje například dřeň nadledvin nebo štítná žláza, jsou to například: adrenalin, dopamin, noradrenalin, tyroxin.

Peptidové či bílkovinné

Jsou to například: adrenokortikotropní hormon, antidiuretický hormon, gastrin, glukagon, cholecystokinin, inzulin, kalcitonin, oxytocin, parathormon, prolaktin, růstový hormon (somatotropní), sekretin.

Steroidní

Základ tvoří steranový kruh, jsou to například androgeny, estrogeny, kortikosteroidy.

Podle způsobu účinku

Regulační

Ovlivňují jiné endokrinní žlázy (liberiny hypotalamu, tropní hormony předního laloku hypofýzy).

S přímým účinkem na tkáně

Například inzulin, tyroxin.

Působící lokálně

Působí v bezprostředním okolí místa svého vzniku, například hormony trávicího ústrojí, prostaglandiny, buňky cévního endotelu produkují endotelin.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

Externí

Knihy