Obsah stránky

Základní informace podrobněji

Inzulinová rezistence představuje poruchu v oblasti metabolismu glukózy (krevního cukru) nízkou citlivost buněk vůči působení inzulinu a proto ho začne slinivka vytvářet nadměrné množství. K rozvoji inzulinové rezistence a přídatných metabolických obtíží (metabolický syndrom) přispívá i narušení střevní mikroflóry, které vede ke vzniku zánětu. Inzulinovou rezistenci můžeme přímo ovlivňovat režimovými opatřeními (dieta, fyzická aktivita), ale také léky zlepšujícími inzulinovou senzitivitu (například metformin).

Vznik inzulinové rezistence a metabolického syndromu

Zdroj: https://www.wikiskripta.eu/w/Metabolick%C3%BD_syndrom_a_inzul%C3%ADnov%C3%A1_rezistence

Funkce v těle

  • Inzulin je do krve vylučován kontinuálně bez ohledu na příjem potravy (tj. základní vylučování inzulinu – je to 50 % veškerého vyloučeného inzulinu během 24 hodin), na zbývajících 50 % celkové spotřeby inzulinu připadá jídlem podnícené vylučování.
  • Čím vyšší je glykemický index potraviny, tím rychleji hladina krevního cukru v krvi stoupne a tělo uvolní více inzulinu, aby mohlo tuto energii uložit.
  • V tukové tkáni inzulin zvyšuje tvorbu tuků – proto se při diabetu 2. typu nebo při zvýšené spotřebě inzulinu tloustne.
  • Citlivost těla na inzulin se během dne mění – nejvyšší je ráno, nejnižší večer.

Nedostatek

  • Cukrovka (diabetes) 1. typu – charakteristická je úplná absence inzulinu v těle:
    • začíná obvykle v dětství či dospívání;
    • v některých případech je možný i pozdní vznik tohoto onemocnění po třicátém roce věku, pak ho označujeme jako LADA (latent autoimmune diabetes in adults), tedy pomalu probíhají cukrovka dospělých.

Nadbytek

  • Cukrovka (diabetes) 2. typu (92 % nemocných cukrovkou) – častěji než nedostatek mívají tito pacienti normální množství či dokonce nadbytek inzulinu:
    • postihuje častěji starší osoby a osoby s nadváhou či obezitou. Málo pohybu, nepravidelné jídlo, nadměrný stres, ale také genetické dispozice výrazně přispívají ke vzniku tohoto typu cukrovky;
    • bývá charakterizována zejména nedostatečnou citlivostí tkání k účinkům inzulinu, tj. inzulinovou rezistencí;
    • vázne uvolňování již vytvořeného inzulinu ze slinivky po stimulaci potravou. Postižená bývá hlavně časná fáze uvolnění inzulinu. Inzulinu je uvolněno zpočátku nedostatečné množství, proto v další fázi musí slinivka uvolnit zvýšené množství inzulinu, aby korigovala takto vzniklou hyperglykémii (zvýšenou hladinu cukru v krvi).
  • Pokud sníme více sacharidů, než je potřeba, vyplaví se více inzulinu, který je musí zpracovat – část jich uloží v podobě glykogenu (jakýsi “lidský škrob” – zásobní polysacharid), ostatní musí přeměnit na tuk, který je organismus schopen uložit téměř v neomezeném množství, což bývá příčinou obezity.

Terapeutické použití

  • Ke spalování tuků dochází v okamžiku snížení hladiny inzulinu v těle a zvýšení aktivity růstového hormonu. Růstový hormon je velmi silný hormon, který je zodpovědný za mnoho pozitivních metabolických funkcí, z nichž v této souvislosti je nejzajímavější uvolnění mastných kyselin, tedy tuků. V případě, že je potřeba mít vysokou hladinu růstového hormonu, musí se snížit hladina inzulinu v těle. Růstový hormon a hladina inzulinu jsou nepřímo úměrné. Jeden je vysoký, druhý je nízký.

Výskyt

  • hormon inzulin je produkovaný beta-buňkami slinivky břišní

Tipy

  • Jak jíst, nemít hlad a netloustnout?
    • Konzumovat sacharidy v okamžiku, kdy je citlivost na inzulin v těle vysoká. Nejvyšší je ráno, nejnižší večer. Proto je nejlepší sacharidy konzumovat hned ke snídani, pokud možno v dopoledních hodinách.
    • Přidat do stravy zdravé tuky. Tuk má tu vlastnost, že dokáže člověka zasytit a jeho glykemický index je nula. Příjem tuku tak nemá žádný vliv na hladinu inzulinu v těle.
  • Jak zlepšit citlivost na inzulin?
    • Snížení nárůstu inzulinu po jídle s vysokým obsahem sacharidů a podporu pálení tuků lze docílit kyselinou octovou (octem) – prodlužuje dobu vyprazdňování potravy ze žaludku (u diabetiků 1. stupně to může být ale zdravotní problém) a zvyšuje pocit sytosti – 15 ml (polévková lžíce) denně sníží koncentraci glukózy v krvi cca o 20-35 %. Ocet je možné dát do zálivky nebo např. jablečný ocet do vody a vypít (nejlépe brčkem nebo potom vypláchnout ústa vodou pro zabránění poškození skloviny zubů).
    • Zlepšit spánek.
    • Omega-3 mastné kyseliny snižují inzulinovou rezistenci.
    • Vláknina zpomaluje trávení sacharidů a vstřebávání cukrů z tenkého střeva a díky tomu hladina cukru v krvi stoupá mírnějším, kontrolovaným způsobem a nikoli skokově.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Glykemický index: je index rychlosti vstřebávání sacharidů do krve. Zjednodušeně vyjadřuje rychlost, za jakou se sacharidy obsažené v přijímané potravě přemění v trávicím traktu na glukózu a ta se dostane do krevního oběhu.
  • Inzulin: jedná se o anabolický hormon produkovaný beta-buňkami slinivky břišní, který snižuje hladinu cukru v krvi ukládáním přebytečné glukózy. Vylučování (sekrece) inzulinu do krevního oběhu je závislé na hodnotě glykemie. Čím je více glukózy v krvi, tím větší je vylučování inzulinu.
  • Metabolický syndrom: komplex poruch metabolismu tuků a cukru, řízení krevního tlaku a ukládání tukových zásob.
  • Obezita: nadváha a obezita (otylost) jsou definovány jako zvýšené až nadměrné hromadění tuku v těle, které představuje zdravotní riziko.

Externí

Knihy