Obsah stránky

Základní informace

Dezinformace je opakem pravdivé zprávy, tedy lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti, tak aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti. Dezinformace není nic nového, používá se už dávno. V dnešní době je dezinformace šířena například v politickém boji (brexit, volba prezidenta v USA či v ČR), ale například i v oblasti zdraví, zdravé výživy atd. Jakmile přestávají mít lidé svůj život pod kontrolou, něčemu nerozumí, nemohou něco ovlivnit, tak začínají mít na tyto lidi vliv “neotřelá vysvětlení” a žádné není dost bláznivé. Navíc platí, že kdo se bojí, nechá se ovládat! V následující části jsou popsány pojmy, které se problematiky dezinformací týkají.

U každé reklamy, nadpisu, upoutávky apod., pokud nás “zaujme, zachytí naší pozornost”, je dobré se pokusit odhalit motiv – “Komu to slouží?” -, chce nás například ovlivnit za účelem:

  • zisku: koupit něco, co opravdu nepotřebujeme
  • abychom začali/přestali něčemu či někomu věřit: kdo ale z toho může mít prospěch a jaký?
  • zábavy: chce nás jen pobavit?
  • provokování: ale k čemu?
  • zahlcení: čím více protichůdných informací, tím větší je chaos
  • atd.

Cíle dezinformací

Dezinformace je lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl uvést v omyl a ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti určitým žádoucím způsobem, tak aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti. Například:

  • vzbuzení dobrého či špatného dojmu: o nějaké osobě, události, díle, jednání apod. v zájmu politickém, ideologickém nebo soukromém
  • k ovlivnění veřejného mínění: vytvořena je již s tímto záměrem nebo pro jiný účel – například vytržením z kontextu
  • běžný typ komunikace: systematicky překrucovaná komunikace produkující systém nedorozumění, který působí falešným dojmem shody
  • míra a přípustnost určitého typu dezinformace: je dána morálními normami té které společnosti, skupiny či profese
  • Typy dezinformace:
    • aktivní: falzifikace nebo lež či podvod často uvedená společně s nějakým pravdivým tvrzením
    • pasivní: zatajení nějakého faktu, vynechání části informace při komunikaci, navození mylného dojmu
  • Podle časové posloupnosti:
    • plánovaná: fiktivní informace, že něco nastane
    • následná: používá se ve vnitřní domácí politice státu a spočívá ve zveřejňování pozměněných fakt po ukončení určité události
  • Postupy přípravy dezinformace:
    • řazení pravdivých a nepravdivých informací vedle sebe: nepravdivé jsou obtížně ověřitelné, zatímco pravdivé jsou notoricky známé a lehce ověřitelné; příjemce si informace propojí a považuje je za jednu pravdivou informaci
    • stylizace částečně nepravdivých a částečně pravdivých informací: to má vést k tomu, aby celá zpráva vyzněla nehodnověrně a příjemce ji proto odmítal celou jako nepravdivou; cílem je odvrátit pozornost od pravdivé informace
    • zveřejňování pravdivých informací tak, aby je příjemce pokládal za lživé: snaha o využití nepružného myšlení
  • Podle Výzkumné služby Evropského parlamentu: ti, kteří hovoří z pozice autority, mají povinnost zajistit:
    • aby každé konstatování skutečnosti, které učiní, bylo ověřeno, a aby byla zajištěna jeho správnost
    • aby jejich reportování zajistilo vhodnou rovnováhu v užití komentátorů
    • aby byla zajištění důvěryhodnosti citovaných zdrojů věnovaná náležitá péče
  • Odhalování dezinformací v ČR: firma Semantic Visions, František Vrábel – sleduje 90 % celosvětového zpravodajského obsahu – provádí pokročilou analýzu velkých dat z volně dostupných internetových zdrojů

Pojmy vztahující se k dezinformacím

Poznámka: pojmy jsou řazeny abecedně. Podrobnosti k jednotlivým pojmům jsou na samostatných stránkách.

Argument

Argument je důkaz, doklad, objasnění, zdůvodnění, že nějaké tvrzení je pravdivé nebo naopak nepravdivé, že platí nebo neplatí.

Argumentace

Argumentace čili postup přesvědčování se obvykle skládá z řady argumentů, které na sebe navazují nebo se podporují. Lineární argumentace, obvyklá ve vědách, začíná předpoklady (premisami), z nichž se pak odvozuje závěr. Naproti tomu dialektická argumentace staví proti sobě dvě (vzácně i více) řady argumentů – argumenty pro a proti.

Argumentační faul

Nedovolený dokazovací klam či logický trik, který má za cíl přesvědčit oponenta bez ohledu na pravdivost předkládaných důkazů, zdůvodnění a interpretací. Nejspíš je zbytečné vysvětlovat cokoliv někomu s úmysly nečistými, či někomu, kdo se ztratil v moři své subjektivní pravdy projevené neschopností nebo spíše odporem rozumět v jeho skutečném, ne domnělém významu.

Argumentační fauly mohou být například s důrazem na rozum, na emoce, chybné vyvození, chybná příčina, obsahové chyby, chybné útoky či jiné argumentační fauly.

Podrobně viz Argumentační faul

Dezinformační web

Dezinformační web je internetová stránka, která buď zveřejňuje tendenční zpravodajství s cílem dezinformovat čtenáře k názorové nejistotě, či je zmanipulovat ke změně názoru nebo chování, tedy ideologicky motivované, nebo jsou to weby, na kterých jsou publikovány smyšlené šokující zprávy, které se rychle šíří internetem, a na základě vysoké návštěvnosti následně generují vysoké příjmy z reklamy, tedy komerčně motivované weby. Obecně platí, že tyto weby v žádném případě neslouží čtenáři.

Podrobně viz Dezinformační web

Důkaz a doklad o pravdivosti

Důkazy a doklady by nám měly pomáhat v orientaci, co je a co není pravdivé, abychom se mohli bezpečněji orientovat v životě. V rámci komunikace nejrůznějšího typu se setkáváme s nejrůznějšími tvrzeními, což v rámci nějaké výpovědi při komunikaci někdo předkládá jako informaci pravdivou, vysoce pravděpodobnou či nepravdivou.

Podrobně viz Důkaz a doklad o pravdivosti

Fake News

Fake News [fejk ňúz] (česky „podvržené zprávy“; původně z ruštiny “fejkovyje novosti” z roku 2014, kdy to použilo Rusko na Ukrajině) jsou texty úmyslně šířící dezinformace či hoaxy za účelem ovlivnit a zmanipulovat příjemce.

Podrobně viz Fake News (podvržené zprávy)

Fakt

Česky skutečnost – je pojem pro jednotlivou poznanou a ověřenou dílčí skutečnost, je objektivní, popisuje realitu, může být ověřen, je prezentován v neutrálním jazyce, je nezávislý na pozorovateli. Rozdílný je názor, který fakta interpretuje.

Podrobně viz Fakt

Hoax

Anglické slovo hoax [:houks:] v překladu znamená: falešnou zprávu, mystifikaci, novinářskou kachnu, podvod, poplašnou zprávu, výmysl, žert, kanadský žertík. Jako hoax lze také označit šířenou zprávu, která obsahuje nepřesné, zkreslující informace, účelově upravené polopravdy nebo směs polopravd a lží. V elektronické komunikaci je hoax speciálně nevyžádaná e-mailová nebo IM zpráva, která uživatele varuje před nějakým virem, prosí o pomoc, informuje o nebezpečí, snaží se ho pobavit apod. Hoax většinou obsahuje i výzvu žádající další rozeslání hoaxu mezi přátele, příp. na co největší množství dalších adres, proto se někdy označuje také jako řetězový e-mail.

Podrobně viz Hoax – falešná zpráva

Interpretace

Pojem interpretace obecně znamená výklad (resp. porozumění a chápání) nějakého textu, myšlenky či jevu. Interpretací něčeho může být nekonečné množství, ale některé nejsou/nemohou být legitimní, protože pro ně není žádná opora ve faktech. Tak se z interpretace stává lež.

Kognitivní (poznávací) zkreslení

Kognitivní (poznávací) zkreslení je systematická, opakovaná chyba v myšlení, rozhodování, odhadech, vzpomínkách, zapamatování a jiných myšlenkových procesech, přičemž závěry o jiných lidech a situacích mohou v těchto případech být vyvozeny nelogickým způsobem. Typem tohoto zkreslení je tzv. Dunningův–Krugerův jev zkoumaný sociální psychologií a objevený teprve v roce 1999. Jde o poznání, že míra odbornosti v daném oboru má vliv na schopnost hodnocení sebe i druhých. Zjistilo se, že lidé s nízkými schopnostmi a kompetencemi mají o svých schopnostech nadnesené mínění, které je rezistentní (odolné) změně i při přímé konfrontaci s populačním průměrem. Naopak nadprůměrní lidé jsou sice schopni lépe odhadnout své výsledky, přeceňují však všechny ostatní. Jinak řečeno, pokud dostanou zkoumané osoby k dispozici výsledky ostatních, a mají znovu ohodnotit svůj dosažený výkon, podprůměrní lidé svůj postoj nezmění, nadprůměrní naopak svůj odhad upraví tak, že je výrazně bližší skutečnosti. Lidé s nízkou úrovní znalostí výrazně přeceňují vlastní pochopení problematiky a nemají zájem získávat nové informace. Například pokud lidé informace o politice získávají pouze prostřednictvím facebooku, jsou jejich znalosti zpravidla limitované. Naprostá většina přečte pouze krátký úvod, a nikoliv celý příspěvek. K řadě důležitých informací vůbec nedojdou, takže získávají zkreslený pohled na věc. Zároveň žijí v přesvědčení, že se v problematice orientují mnohem lépe, než je tomu doopravdy. K naprostému zkreslení informace tak může dojít i pouhým výběrem jinak pravdivých skutečností.

Mezi poznávací zkreslení patří například: Apofenie, Atribuční chyba, Dunningův-Krugerův efekt, Efekt nadměrné sebedůvěry, Efekt nejednoznačnosti, Efekt podpory již zvoleného, Haló efekt, IKEA efekt, Klam dostupnosti, Klam dostupnosti, Konzervativní zkreslení, Kotvení, Potvrzovací (konfirmační) zkreslení, Pštrosí efekt, Sklon eliminovat jedno riziko (vůbec neriskovat), Stádní efekt, Vyzobávání rozinek, Zkreslení sloužící sobě.

Podrobně viz Kognitivní (poznávací) zkreslení

Kritické myšlení

Je myšlení nezávislé. Výchozím bodem kritického myšlení jsou informace a informovanost. Podmínkou takového myšlení je vztah individuálního vlastnictví k myšlenkám. Každý se rozhoduje za sebe, myslí za sebe. Nezávislost myšlení je základní vlastnost kritického myšlení. Kritické myšlení ale nemusí být nutně originální, protože člověk může přijmout myšlenku nebo přesvědčení od druhé osoby a přitom je pořád vnímat jako své vlastní. Jen takové myšlenky musí přejímat kriticky, tzn., že myšlenky projdou jeho procesem testování, zkoumání a hodnocení tvrzení a předpokladů s cílem zjistit jejich platnost, či pravděpodobnost. Tak se stává ochranou proti klamům, podvodům, pověrám a mylnému chápání sebe samých a světa kolem nás.

Podrobně viz Kritické myšlení

Lež

Lež je jeden z klamů, druh manipulace, je nástrojem zbabělců. Lež je nepravdivý výrok, většinou s vědomým záměrem oklamat druhé za účelem získání nějaké výhody (chci → zalžu → mám), získání majetku, vítězství v diskuzi, diskreditace protivníka, zachování či vylepšení pověsti, odvrácení ztráty, vyhnutí se trestu, ale je i lež milosrdná (například o zdravotním stavu). Lež je (většinou) záměrný omyl, “který to o sobě ví”. Lží není omyl, pokud si osoba není vědoma, že sděluje nepravdu. Někteří lidé lež vydávají za alternativní pravdu, nebo za jiný názor, ale je to stále lež. Lidé nemají rádi, když jim někdo lže. Lháři se pasují do role někoho, kdo má právo rozhodovat o tom, co ten druhý potřebuje či nepotřebuje vědět. Asi málokdy nastane situace, že někdo řekne: “To jsem rád, že jsi mi tehdy lhal, že jsi mi neřekl pravdu.”

Podrobně viz Lež, lhaní

Manipulace

V sociální psychologii a sociologii termín manipulace označuje snahu o působení na myšlení a chování druhé osoby či více osob. Manipulovat znamená vědomě i nevědomě ovlivňovat druhé lidi ve prospěch prosazení osobních cílů a přání manipulátora. Jiné vysvětlení tvrdí, že o manipulaci lze hovořit všude tam, kde se od osob požaduje, aby něco vykonaly či naopak nevykonaly – zpravidla v rozporu s vlastními zájmy – přičemž tento požadavek není formulován otevřeně, případně kde osoby, snažící se získat ostatní pro své cíle, úmyslně klamou. To je rozdíl od motivace, kdy ovlivňování druhého člověka není v rozporu s jeho zájmy.

Podrobně viz Manipulace

Misinformace

Jedná se o nesprávné nebo zavádějící informace, které ale nejsou šířeny ani systematicky, ani úmyslně s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají.

  • šíření ve velkém: pokud se tak děje, bez náležité opravy, vede to ke stejnému výsledku, jako dezinformace – tedy k přijetí rozhodnutí nebo osvojení názorů na základě nepravdivých informací
  • důsledkem misinformace mohou vzniknout falešné vzpomínky u dětí školního věku: děti si jsou schopny zapamatovat přesné informace, ale při pokládání sugestivních dotazů v osobním rozhovoru se jejich paměť přizpůsobí novým podnětům a stává se nepřesnou v pozdějších výpovědích (děti přizpůsobují svou výpověď podle toho, co si myslí, že se od nich očekává, u menších dětí záleží i na stupni vývoje)
  • Zdroje:

Názor

Vyjadřuje specifické osobní hledisko jednotlivce, individuální stanovisko každého člověka, jedinečný postoj nějaké konkrétní osoby k určité skutečnosti. Je subjektivní, je vytvořen, interpretuje realitu, nemůže být ověřen, je prezentován v zaujatém jazyce. Je potřeba si dát pozor na konfirmační (potvrzovací) zkreslení, protože člověk má tendenci upřednostňovat ty informace a interpretace, které podporují jeho vlastní názor, a naopak ignorovat nebo podceňovat ty, které jsou v rozporu s jeho přesvědčením, případně vykládat nejednoznačné informace tak, aby byly v souladu s jeho názorem.

Podrobně viz Názor

Pravda

Se slovem pravda a jeho významem to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Je to ústřední téma filozofie, ale má i primární úlohu ve vědě, právu, v běžném životě či náboženství. Jednou z možných definic je tato od Tomáše Akvinského: “Pravda je shoda skutečnosti s poznáním.” Modifikací je tvrzení, že “informace se shoduje se skutečností”, nebo “pravda jako dokonalý model reality”. Jenže naše schopnosti popsat realitu mají omezení, například naše smysly jsou nedokonalé, mohou nás limitovat vyjadřovací schopnost jazyka, ve kterém poznání reprezentujeme. Pro vědecké metody platí, že pravda je to, co bylo opakovaně potvrzeno dobře navrženým experimentem.

Podrobně viz Pravda

Propaganda

Je vnímána jako rozšiřování názorů a informací za účelem vyvolání anebo zesílení určitých postojů nebo jednání mas ovládaných skupinou, která dané mase vládne pomocí ideologie. Propaganda byla původně definována jako šíření neobjektivních a předpojatých idejí a názorů, často za použití lží a klamu. Propaganda ale nemusí být založena na podvodu a přímé lži, a nemusí být vždy spjata pouze s totalitními režimy. Dnes je propaganda definována jako ovlivňování veřejného mínění pomocí prostředků politických symbolů, případně jako management skupinových postojů prostřednictvím manipulace symbolů. Cílem je předat příjemcům určitý názor či úhel pohledu, přičemž je snaha docílit toho, aby tento názor či myšlenku publikum “dobrovolně” přijalo za své. Propaganda je obvykle spojována s válkou a mocí. Propaganda říká lidem, co si mají myslet. Skutečné vzdělání lidi učí myslet.

Podrobně viz Propaganda

Troll, trolling

V rámci internetu je to účastník online diskusních fór, chatů či blogů, který začíná hádky, provokuje čtenáře a rozsévá neshody tím, že zveřejňuje záměrně provokativní, urážlivé nebo irelevantní (bezvýznamné, nedůležité, vedlejší) příspěvky k citlivým tématům. Cílem je vyprovokovat ostatní uživatele k emočním reakcím nebo jinak narušit normální, věcnou diskusi a odklonit se od tématu debaty. Trollové, ať placení či dobrovolní, bývají využíváni jako prostředek pro šíření propagandy, hoaxů a fake news.

Podrobně viz Troll, trolling

Tipy

  • když má někdo v rodině někoho zatvrzelého: například věřícího ve spiknutí farmaceutických firem, které do vakcín vkládají čipy, nebo hájícího právo Putina na likvidaci “neonacistů” na Ukrajině, narazil nejspíš na hranice svých duševních sil
  • lidé se rádi cítí dobře: proto když zjistí/zjistili, že věří/věřili něčemu nesprávnému, nebo dokonce nesmyslnému, mají z toho špatný pocit. Přiznat “porážku” znamená také doznání, že dotyčný není tak inteligentní nebo znalý, jak si myslel, zejména když je usvědčen před “publikem”, někým dalším. Emoce jsou totiž silnější než schopnost uvažovat.
  • je potřeba se smířit s tím, že: existuje určitá vrstva či skupina lidí, které nepřesvědčíme nikdy! Dokonce existují i místa, kde nemá cenu to zkoušet, protože je to zbytečné a dokonce i riskantní.
  • než pošleme nějakou informaci dál: nereagujme emotivně a ihned, počkejme minimálně 2 minuty a zkusme se zamyslet, zda opravdu pošleme nějakou informaci dál, zda to bude užitečné
  • schopnost odhalit manipulaci a bránit se jí: zejména zvyšuje naše vzdělanost, rozhled, zkušenosti s podobnými praktikami a svobodný přístup k informacím. Naší odolnost naopak oslabuje strach a identifikace s davem, v davu ztrácíme svou individualitu a osobní zodpovědnost.
  • ignorace plodí aroganci, arogance plodí samolibost
  • hrbaté duše narovná jenom smrt

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Argumentační faul: též řečnický trik nebo argumentační klam, je v řečnictví takový výrok, jehož smyslem je porazit či přesvědčit oponenta bez ohledu na pravdivost zastávaných názorů bez ohledu na pravdivost předkládaných důkazů, zdůvodnění a interpretací.
  • Dezinformační web: je internetová stránka, která buď zveřejňuje tendenční zpravodajství s cílem dezinformovat čtenáře k názorové nejistotě, či je zmanipulovat ke změně názoru nebo chování, tedy ideologicky motivované, nebo jsou to weby, na kterých jsou publikovány smyšlené šokující zprávy, které se rychle šíří internetem, a na základě vysoké návštěvnosti následně generují vysoké příjmy z reklamy, tedy komerčně motivované weby. Obecně platí, že tyto weby v žádném případě neslouží čtenáři.
  • Důkaz a doklad o pravdivosti: důkazy a doklady by nám měly pomáhat v orientaci, co je a co není pravdivé, abychom se mohli bezpečněji orientovat v životě. V rámci komunikace nejrůznějšího typu se setkáváme s nejrůznějšími tvrzeními, což v rámci nějaké výpovědi při komunikaci někdo předkládá jako informaci pravdivou, vysoce pravděpodobnou či nepravdivou. Vždy záleží na správné formulaci, proto musí být tvrzení konkrétní. Při posuzování pravdivosti tvrzení je třeba vzít v úvahu všechny jeho alternativy.
  • Emoce: emoce, cit či pocit, jsou psychické a sociální procesy subjektivního prožívání kladného či záporného zážitku.
  • Fake News [fejk ňúz]: česky „podvržené zprávy“, jsou texty úmyslně šířící dezinformace či hoaxy za účelem ovlivnit a zmanipulovat příjemce.
  • Fakt: česky skutečnost – je pojem pro jednotlivou poznanou a ověřenou dílčí skutečnost, je objektivní, popisuje realitu, může být ověřen, je prezentován v neutrálním jazyce, je nezávislý na pozorovateli.
  • Hoax – falešná zpráva: anglické slovo hoax [:houks:] v překladu znamená: falešnou zprávu, mystifikaci, novinářskou kachnu, podvod, poplašnou zprávu, výmysl, žert, kanadský žertík. Jako hoax lze také označit šířenou zprávu, která obsahuje nepřesné, zkreslující informace, účelově upravené polopravdy nebo směs polopravd a lží.
  • Kognitivní (poznávací) zkreslení: je systematická, opakovaná chyba v myšlení, rozhodování, odhadech, vzpomínkách, zapamatování a jiných myšlenkových procesech, přičemž závěry o jiných lidech a situacích mohou v těchto případech být vyvozeny nelogickým způsobem.
  • Kritické myšlení: je myšlení nezávislé, založené na informacích, kterým rozumíme, které prověřujeme, které testujeme.
  • Lež: je jeden z klamů, druh manipulace, je nástrojem zbabělců. Lež je nepravdivý výrok, většinou s vědomým záměrem oklamat druhé za účelem získání nějaké výhody (chci → zalžu → mám), získání majetku, vítězství v diskuzi, diskreditace protivníka, zachování či vylepšení pověsti, odvrácení ztráty, vyhnutí se trestu, ale je i lež milosrdná (například o zdravotním stavu).
  • Manipulace: označuje snahu o působení na myšlení a chování druhé osoby či více osob v negativním smyslu.
  • Názor: vyjadřuje subjektivní specifické osobní hledisko jednotlivce, individuální stanovisko každého člověka.
  • Odolnost (resilience): schopnost odolávat a zvládat obtížné situace, které na nás (na systém) působí ohrožujícími situačními silami, a to jak fyzicky, tak psychicky, jak zevnitř, tak zvenku.
  • Propaganda: je vnímána jako rozšiřování názorů a informací za účelem vyvolání anebo zesílení určitých postojů nebo jednání mas ovládaných skupinou, která dané mase vládne pomocí ideologie. Propaganda byla původně definována jako šíření neobjektivních a předpojatých idejí a názorů, často za použití lží a klamu. Propaganda ale nemusí být založena na podvodu a přímé lži, a nemusí být vždy spjata pouze s totalitními režimy. Dnes je propaganda definována jako ovlivňování veřejného mínění pomocí prostředků politických symbolů, případně jako management skupinových postojů prostřednictvím manipulace symbolů. Cílem je předat příjemcům určitý názor či úhel pohledu, přičemž je snaha docílit toho, aby tento názor či myšlenku publikum “dobrovolně” přijalo za své. Propaganda je obvykle spojována s válkou a mocí. Propaganda říká lidem, co si mají myslet, vzdělání by je mělo učit myslet.
  • Pravda: je to ústřední téma filozofie, ale má i primární úlohu ve vědě, právu, v běžném životě či náboženství. Jednou z možných definic je tato od Tomáše Akvinského: “Pravda je shoda skutečnosti s poznáním.” Modifikací je tvrzení, že “informace se shoduje se skutečností”, nebo “pravda jako dokonalý model reality”. Jenže naše schopnosti popsat realitu mají omezení, například naše smysly jsou nedokonalé, mohou nás limitovat vyjadřovací schopnost jazyka, ve kterém poznání reprezentujeme.
  • Příjem nových informací – to, zda nás osloví nové informace, se řídí určitými zákonitostmi. Nestačí tzv. objektivní fakta. Ta mohou být pro jednoho argumentem, pro druhého útok na jeho identitu.
  • Strach: je jednou ze základních emocí. Podnětem je skutečné nebezpečí nebo jeho očekávání, nějaká nejistota; reakcí je příprava na útěk (únik), nebo boj.
  • Troll, trolling: v rámci internetu je troll účastník online diskusních fór, chatů či blogů, který začíná hádky, provokuje čtenáře a rozsévá neshody tím, že zveřejňuje záměrně provokativní, urážlivé nebo irelevantní (bezvýznamné, nedůležité, vedlejší) příspěvky k citlivým tématům. Cílem je znemožnit racionální a věcnou diskusi vyprovokováním ostatních uživatelů k negativním emočním reakcím nebo jinak narušit normální diskusi, například odkloněním od původního tématu debaty. Záměrem trolla bývá snaha vnutit představu, že odlišnost názorů je vždy nepřekročitelná, jakákoliv debata je nesmyslná, konfrontace je zbytečně bolestná a nikam nevedoucí.

Externí

Knihy