Obsah stránky
Základní informace
Myšlenky dle mého výběru, které by Vás mohly něčím inspirovat (skoro) každého.
Seznam inspirativních myšlenek
Braňte se komukoliv a čemukoliv, co nechcete
Nedovolte nikomu, aby vytvářel váš svět, pokud to vy sami nechcete. Nedovolte nikomu, abyste dostali strach.
Budoucnost – Od velblouda k mercedesu a zpět k velbloudovi
Zakladateli Dubaje, šejku Rashidovi, je připisována následující odpověď, když byl dotázán na budoucnost své země (Spojené arabské emiráty):
„Můj dědeček jezdil na velbloudu, můj otec jezdil na velbloudu, já jezdím v mercedesu, můj syn jezdí v Land Roveru a můj vnuk bude jezdit v Land Roveru … ale můj pravnuk bude muset znovu jezdit na velbloudu.”
Proč je to tak? A jeho odpověď byla: „Těžké časy vytvářejí silné muže, silní muži vytvářejí snadné časy. Snadné časy vytvářejí slabé muže, slabí muži vytvářejí těžké časy. Mnozí to nepochopí, ale musíte vychovávat válečníky, ne parazity.”
“A k tomu přidejte historickou realitu, že všechny velké říše… Peršanů, Trójanů, Egypťanů, Řeků, Římanů a v pozdějších letech Britské imperium… všechny povstaly a zanikly během 240 let. Nejednalo se o podmanění vnějšími nepřáteli; uhnily zevnitř. Amerika nyní překročila hranici 240 let a hniloba začíná být viditelná a zrychluje se. Minuli jsme roky Mercedesu a Land Roveru… velbloudi jsou na obzoru.”
Zdroj: https://www.osel.cz/myslenka.php?myslenka=2563 – Osel.cz
Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly
Pozor na to, aby se ušlechtilé či dobře míněné záměry při realizaci nezvrtly v opak. Hitler, Stalin, Mao, Pol Pot věřili, že mají pravdu. Násilí a krutost mají 4 obecné příčiny: chamtivost a ambice; sadismus; vysokou sebeúctu a morální idealismus. Obecně jsou přeceňovány chamtivost a sadismus. Ve skutečnosti je ale jejich dopad mizivý. Ve skutečnosti je to přehnaná sebeúcta a morální idealismus – přesvědčení o osobní a morální nadřazenosti, jež pohání většinu činů zla. Mozek i těch nejhorších nacistů automaticky generoval důvody, proč to, co dělali, bylo morálně správné. Mozek nás totiž dokáže omámit svůdnými lžemi, které z nás vytvářejí hrdiny. Chce, abychom se v příběhu o našich vlastních životech cítili jako odvážní, stateční supermani. Pomoci by nám mohly pokora a kritické myšlení.
Cílem není pouhé fungování
Cílem není, aby nějaký stroj, přístroj, tělo člověka brilantně fungovaly, ale jaký budou mít nakonec dopad na život člověka či lidské společnosti.
Co člověk (dítě) dělá, to se učí, v tom se zdokonaluje
Když děti zlobí, učí se zlobit. | Když lyžujeme, můžeme se v lyžování zdokonalovat. | Když někdo podvádí, učí se podvádět. | Když je někdo stále ochraňován, zvyká si na ochranu. | Když někdo trénuje hru na hudební nástroj, zdokonaluje se. | Když někdo stále mlčí, učí se mlčet. | Když někdo často diskutuje, učí se diskutovat. | Když necháme na sebe působit negativní myšlenky, učíme se jimi zabývat. | Doplňte si další…
Co je lepší? Dát nebo naučit?
Známé přísloví: “Dáte-li člověku rybu, nakrmíte ho pro tento den. Když ho naučíte ryby chytat, nasytíte ho na celý život.” Jiná oblast: “Když dnes malé dítě ochráníte před malým pádem, dáte mu záchranu, ochráníte ho pro tento den. Když dítě naučíte padat, ochráníte ho před pády na celý život.” A ještě jiná verze: “Vyvrátíte-li jednu dezinformaci, ochráníte člověka jeden den před lží. Když ho naučíte, jak lež a dezinformaci odhalit, uchráníte ho před nesmysly na celý život.”
Nečtete? Čtenářská dovednost mizí. | Nemluvíte cizím jazykem? Zapomínáte ho. | Přestáváte se hýbat? Tělo ochabuje.
Dejte si pozor na svá přání! Mohla by se vám splnit.
Příklad: Moc si přejete, aby vaše děti vyrůstaly ve zdravém prostředí, v bohaté zemi. A dokonce si najdete v té jiné zemi vysněné zaměstnání a s celou rodinou se tam přestěhujete. Vše běží bez problému až do chvíle, kdy manžel / manželka si také chtějí splnit své přání. Jenže ono tím přáním je návrat domů, kde jsou rodiče, přátelé. Začínají hádky a vztah končí rozvodem. A co děti?
Doba postfaktická
Stále více lidí je kvůli odporu k takzvaným elitám ochotno ignorovat fakta a dokonce akceptovat i zjevně lživé informace. Když se díváme na úspěch populistů a hybridní propagandy, zdá se odolnost mnoha lidí vůči faktům až udivující. Dnes je poměrně rozšířenou módou přesvědčení, že základem fakt je osobní zkušenost. Nemůže být větší nesmysl. Věda není založena na osobní zkušenosti. Fakta nejsou nic soukromého, nejedná se o názor, fakta musí projít veřejným ověřováním a na to máme instituce. Problém je, zda tyto instituce jsou pro lidi dostatečně důvěryhodné, zda nepřevládá stále více ve veřejnosti cynický pocit, že ve světě všichni lžou podle svých zájmů.
Důvěra je základem všech vztahů
Důvěra se buduje dlouze, ale ztrácí se velice rychle. Důvěra vyžaduje spolehlivost, předvídatelnost a dělat to, co říkáte.
Hlupák má vždycky jasno
Proto si nedává otázky. Argumentace nepomáhá, protože hlupák nerozumí, stačí mu, že “má jasno”.
Slovo chaos označuje neuspořádanost, zmatek, změť. Opakem chaosu je řád. Někdy je lepší chaos, někdy řád, v každém případě je svět dynamický a neustále proměnlivý.
Informace jsou královskou zbraní dneška
Kdo informace kontroluje, kdo je má, je předem vítězem. Informace je forma moci. Dezinformace je odvozenou zbraní. Promícháním částečné pravdy a částečné lži se takto vzniklým dezinformacím bez kritického myšlení a stálé bdělosti těžko odolává. A to platí pro všechny oblasti života. Je to o to těžší, že i zaručený zdroj nemusí podávat vždy správné informace. Důležité ale je, zda zavádějící informace je úmyslná, za účelem škodit, nebo se bohužel vloudila chyba či opomenutí.
Informacím je potřeba rozumět
Nestačí informace mít, je potřeba jim rozumět. Bez porozumění, pochopení je samotná informace často k ničemu. K čemu je například dobré vědět, že bitva na Bílé hoře byla v roce 1620, pokud neznáme souvislosti?
Informační asymetrie
Pokud je před vámi ukryté nějaké tajemství, nějaká informace, tak ten, kdo toto tajemství či informaci zná, je ve velké výhodě a vy jste vůči němu znevýhodněni. Zejména pokud té informaci rozumí.
Jak si udržet zdraví?
Abychom si udrželi zdraví, musí působit 70 % pozitivních faktorů a 30 % negativních. Během dne proběhnou pozitivní a negativní, emoce, myšlenky, potraviny, které sníme, co vypijeme, co nadýcháme, zda a jak se pohybujeme, atd. Pokud máme například více stresu, tak to pro udržení zdraví musíme vykompenzovat, například pohybem, lepší stravou atd. Tím jsme schopni rovnováhu zachovat, tedy nejlépe v celkovém součtu 70 % pozitivního a 30 % negativního. Negativnímu se nedokážeme vždy vyhnout, ale můžeme to vykompenzovat pozitivním.
Jste tak silní nebo slabí podle toho…
Jste tak silní nebo slabí podle toho, ne jak silná nebo slabá je druhá strana, ale podle toho, jak silní nebo slabí jste vy sami. Hrát proti slabšímu soupeři (například pár kilo navíc, kouřit jen občas, atd.) neznamená vždy jasné vítězství, naopak někdy proti člověku stojí soupeř silnější (desítky kil navíc, desítky let kouření, atd.) a vy se vybičujete k velkému výkonu a stejně ho (to) porazíte.
Kam šel, takovou našel
V určitém prostředí se nachází s velkou pravděpodobností pouze určití lidé. V prostředí hulvátů se nachází většinou hulváti. V kultivovaném prostředí se nachází většinou kultivovaní lidé.
Každý jsme jiný
Veškeré rady a informace berme pouze jako inspiraci, nikoliv, že to tak musíme dělat nebo se tím řídit. Ale, prosím, zvažte to, inspirujte se a rozkvétejte!
Každý jsme na světě sám, sám za sebe
Když jsme se narodili, narodili jsme se sami za sebe, nikdo jiný. Mohli jsme se narodit třeba i s dvojčetem, nebo dokonce trojčetem, ale pořád jsme se narodili sami za sebe. Když jsme nemocní, jsme nemocní jenom my sami. My se s tím musíme vypořádat. Když zemřeme, zemřeme jenom my sami, týká se to nás. Je ale bezvadné, když během života máme někoho k sobě, s kým můžeme sdílet, ať už to špatné, nebo to dobré. Važme si toho.
Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod. Jan Werich
Když se k problémům budeme stavět tak, že vždy existuje způsob, jak je vyřešit, tak naše mysl bude přemýšlet nad řešeními, a ty se objeví. Budeme-li hledat řešení, získáme lepší práci, vytvoříme lepší podnikání, lepší vztahy, protože budeme vždy o krok před lidmi hledajícími výmluvy. To, že nevíme, jak problém vyřešit, pouze znamená, že neznáme řešení v tuto chvíli. Kdo naopak hledá důvody, proč něco nejde, vždy nějaký důvod najde. Nejčastěji za to může někdo jiný, nějaké “nepředvídané” události, zkrátka něco mimo nás. Potom ale nemáme šanci něčemu porozumět a následně něco změnit.
Kdo se bojí, nechá se ovládat
Jakmile se začneme něčeho bát (někoho, chudoby, nemoci, mimozemšťanů, pavouků…), stane se to naším slabým místem. Začneme být ochotni přijmout cokoliv, co nás strachu zbaví (koupíme si zbraň, začneme nesmyslně šetřit, uvěříme šarlatánům všeho druhu, včetně politiků a jejich přisluhovačů…). Nejprve se v naší hlavě vytvoří slabé místo, a to tak, že se vyvolá strach, například dezinformací, hrozbou, zamlčením, naší leností, nezájmem, ignorací… Druhým krokem je ovládnutí připravené oběti.
Když něco nejde (něco se nedaří), je třeba to změnit
Změna beze změny by byl ale zázrak, nikoliv změna. Pokud chceme například zlepšit kondici, musíme pro to něco začít dělat. Když chceme či potřebujeme zhubnout, musíme něco změnit (stravu, pohyb, spánek, mít méně stresu, vztahy, atd.). Musíme něco zkusit, změnit, dokud něco nezafunguje. Důležitý je první krok, to je půlka cesty.
Když nevíte, že nevíte, nevíte, o co přicházíte
Nevědomost, neznalost – to jsou naši skuteční nepřátelé. Když se nechceme stále vzdělávat, bráníme se znalostem, stáváme se sami sobě nepřáteli. Varianta na Dunningův–Krugerův efekt: Lidé, kteří neví, neví, že neví”
Když se chceš dostat z jámy, především přestaň dál kopat.
Když chceš něco překonat, především přestaň dělat ty stejné chyby. Když chceš s někým dobře vycházet, přestaň ho nejprve stále z něčeho obviňovat.
Když se někdo rozhodne, že něco…
nejde, tak má pravdu. Když se někdo rozhodne, že něco… půjde, tak má také pravdu.
Komunikace ve smyslu interakce, působení, ovlivňování – schéma komunikace…
Kontrola nad svým životem
Každý potřebuje mít kontrolu nad svým životem bez ohledu na to, zda se jedná o dítě (nikoliv nemluvně), střední generaci či seniora.
Krása je obrovský produkt
Když se setkáme s krásou, užijme si jí. Je povznášející. Krásu přitom můžeme objevit i v těch nejobyčejnějších chvílích, u těch nejobyčejnějších lidí, i na obyčejných věcech.
Lež – lze jí legitimizovat (ospravedlnit) schováním za pojem názor?
V poslední době se stalo “moderní”, že lži se legitimizují/ospravedlňují tím, že má někdo “názor”. On nelže, on má názor! Názor ale nejsou fakta, a záměrné zamlčování či popírání faktů je zkrátka lež.
Lidé, kteří neví, neví, že neví
Dunningův–Krugerův efekt – typ kognitivního zkreslení. “Lidé docházejí k neobjektivním a chybným závěrům, ale jejich neobjektivita jim zabraňuje si to uvědomit a připustit.” Tedy lidé:
- neschopní mají tendenci přeceňovat své vlastní schopnosti;
- neschopní nedokážou rozpoznat schopnosti jiných;
- neschopní po konfrontaci s realitou nezmění své hodnocení;
- mohou Dunningův–Krugerův efekt překonat jedině rozvojem dovedností formou vzdělávání a tréninku.
Variantou je myšlenka: Když nevíte, že nevíte, nevíte, o co přicházíte
Lidská práva vyplývají z plnění povinností
Nárokovat si práva, aniž se o ně jakkoliv zasloužíme, nemůže dlouho vydržet. Jedná se o vztah mezi příčinou a následkem. Například nejprve pracovat, teprve potom odpočívat. Pokud se o své tělo nestaráme, nemůžeme očekávat, že bude zdravé. Štěstí (náhoda) vše nezajistí.
Miluj pomalu, miluj dlouho
Indiánské přísloví. K čemu je láska, která rychle a mohutně zahoří, ale rychle shoří?
Modlitba: Za dar rozlišování – Aischylos
Bože, dej mi sílu, abych změnil věci, které změnit mohu. Dej mi trpělivost, abych snášel věci, které změnit nemohu. A dej mi moudrost, abych je uměl od sebe odlišit.
Moudrost – co k ní také patří
K moudrosti patří neposkytovat pomoc někomu, kdo si jí nezaslouží.
Mozek vybírá
Lidský mozek pracuje tak, že si vybírá ze smyslových vjemů, z informací, které kolem nás proudí. Jakmile se něčím začneme zabývat, upřeme na to pozornost, přednostně reagujeme na informace k tomuto tématu. Když se zaměříme na hlouposti, mozek jim začne dávat přednost. Když se zaměříme na zdravý životní styl, mozek tomu začne dávat přednost, atd.
Jan Tříska (1936 – 2017) – herec. Jak žít šťastný život.
Následuj ty, kteří hledají pravdu, ale uteč od těch, kteří ji našli. – Charlie Chaplin
Varianta od Voltaira: “Važte si těch, kteří hledají pravdu, ale střezte se těch, co už ji našli.” Varianta Bertranda Russella, matematika: “Problém současného světa je, že hlupáci jsou si skálopevně jistí, ale lidé inteligentní jsou plní pochybností.” A ještě jinak: Pozor na majitele pravdy!
Negativa a energie
Negativní věci, situace, vedou k negativním myšlenkám. I negativa, aby mohla existovat, potřebují nutně k existenci energii. Omezme negativům energii, nechme je vyhladovět, vyschnout, vyšumět, tím zeslábnou a časem zmizí.
Nejdříve hlava (myslet), teprve potom konat
Než se pro něco rozhodneme, měli bychom znát nejen náš cíl, ale i jak ho nejlépe dosáhneme. Pokud tento postup nerespektujeme, bloudíme, ztrácíme čas i energii. Cílem při tom může být lepší zdraví, výchova dětí směřující k samostatnosti a uplatnění v životě, kvalitní partnerský vztah, atd.
Nepochopení světa druhých
Když nepochopíme, jak někdo vnímá svět, není možné ve vztahu k němu přijímat žádná účinná opatření. Ani mu pomoci, ani se mu naopak účinně bránit, když je to potřeba.
Neříkej, že nemůžeš, když nechceš! Jan Werich
“Přijdou dnové, kdy to bude daleko složitější a horší: budeš chtít a nebudeš moci.”
Oběť vlastního vítězství – Pyrrhovo vítězství
Někdy si něco velice přejeme, ale ne vždy domyslíme veškeré okolnosti, co se stane, když toho dosáhneme – např. brexit; cena za vítězství je příliš vysoká – zdoláme s vypětím sil horu, síly nám na cestě zpět ale chybí a přinejlepším se jen zraníme; získáme úžasně placené místo v zahraničí – partner(ka) v zahraničí být z nějakého důvodu nemůže/nechce a rodina se rozpadne; dlouho si užíváme svobodného života – až skončíme bezdětní; chceme vše nejlepší pro své děti, vozíme je po námi vybraných kroužcích, obětujeme se – až nás za to děti nenávidí. Nesnažte se být vítězem vždy a za každou cenu – může se stát, že zůstanete sami.
Ostření pily – jak být produktivnější
Příběh: V lese je dřevorubec, který s námahou kácí strom. Kolemjdoucí se ho ptá: “Co to děláte?” Dřevorubec odsekne: “To snad vidíte? Kácím strom!” Kolemjdoucí: “Vidím, jste hrozně unavený a máte tupou pilu!” Dřevorubec: “No to máte pravdu. Je to dřina.” Kolemjdoucí: “A proč si na chvilku neodpočinete a nenabrousíte tu pilu?” Dřevorubec: “Na to nemám čas. Já musím kácet.” Závěr: “ostřit” se dá vše neostré, zanedbané – pila, myšlení, pohyb, zdraví, vztahy, atd. A odpočinek, relaxace, zamyšlení tomu jen pomohou.
Ovládající a ovládaný
Tento vztah panuje od nepaměti v nejrůznějších podobách: vůdce smečky a ostatní; nadřízený a podřízený; vrchnost, stát či církev a poddaní, atd. Vždy se jednalo a jedná o závislost. A co jedna část mozku oproti jiné jeho části? Sladkosti – to je úžasné: “Chci to a ty mi to zajistíš!” A tak jdeme pro bonboniéru nebo něco podobného. Jsme ovládaní, manipulovaní. Můžeme se z této závislosti vymanit? Můžeme, a to zcela nenápadně. Stačí začíst jíst zdravě a chuť na sladké se vytratí.
Plivání na záda
To, že ti někdo plive na záda, znamená, že jsi před ním.
Počáteční výhoda
Pokud začnete dělat něco jako první, pokud se objevíte někde jako první, získáte časovou výhodu oproti ostatním na získávání dalších informací, na orientaci v problému či v oboru (např. Microsoft, Facebook, Google atd.). Pokud počáteční výhodu dokážete dostatečně využít, můžete těžit z této výhody dlouhou dobu, pokud vás ovšem někdo silnější nějakým způsobem nezdolá nebo se o tuto výhodu nepřipravíte sami.
Po čem současné děti nejvíce touží?
V průzkumu dětí chodících do gymnázia to vyšlo následovně: 1. láska, 2. věrnost. To vnímají dnešní děti jako to ze všeho nejdůležitější. Na dalších místech bylo v různém pořadí teprve vše ostatní.
Jak? ♥Rozkveťme♥ – potom přijdou úžasné plody!
Porušení vlastních pravidel
Pokud se tak stane, je to cesta do pekel, dlážděná třeba i dobrými úmysly. Svádí to totiž k porušování dalších pravidel.
Poučení se z chyb
Udělat chybu je normální, dělají je všichni. Udělat chybu podruhé už není chyba, ale volba. Pokud děláme něco stále stejně, nemůžeme očekávat jiný výsledek (Einstein). Usilujeme-li o jiný výsledek, musíme změnit svůj postup nebo přístup. Ideální je poučit se z chyb druhých. To bolí nejméně.
Poznání pravé hodnoty
Pravou hodnotu vztahů, zdraví, věcí, čehokoliv poznáme vždy až tehdy, když je ztratíme.
Příběh o „mudrlantovi“. Co se stane když přestaneme být bdělí.
Pravidlo 80/20 – Paretovo pravidlo
Italský sociolog Pareto si všiml, že 80 procent hrachu na jeho zahrádce pochází z 20 procent vysázených lusků. Jinak řečeno, 80 procent výsledků vychází z 20 procent vloženého úsilí. Já bych ta čísla raději přepsal na 80 a 30, protože každé číslo vyjadřuje něco jiného. Dohromady se totiž nejedná o 100 procent. V mém případě například 80 procent z mých triček nosím pouze 30 procent času.
Problém? Hurá!!!
Když jsem toto slovní spojení slyšel poprvé, tak se mi zdálo nesmyslné. Býváme rádi, když zjistíme, že máme problém? Ne! Jenže už víme, že máme něco řešit. Můžeme tak zabránit ještě většímu problému. Hurá, problém!
Problém nevyřešíme jeho popřením
Strčit hlavu do písku před nepohodlnou situací by občas každý z nás rád. Popírat problém je lákavé, ale nic neřešící. Ve skutečnosti pštros, pokud spatří domnělého nebo skutečného nepřítele, pouze skloní hlavu k zemi (nestrká ji do písku), aby na sebe neupozorňoval svým dlouhým krkem. Když to nestačí, a nebezpečí stále narůstá, tak to řeší. Pštros rychle uteče. K tomu má schopnosti, to je jeho způsob řešení. Člověk má ale neskonale více schopností, a tedy možností k řešení, než problémy jen popírat.
Problémy nemůžeme řešit tím, že o nich budeme přemýšlet způsobem, kterým jsme je vytvořili. Albert Einstein
Pokud jsme například lhostejní k tomu, co jíme, je nám jedno, zda se nějak hýbeme a jsme obézní; nebo je nám jedno, že nemůžeme popadnout dech, protože kouříme, tak to nezměníme jen další lhostejností a tím, že nám to bude dál jedno. Musíme zapřemýšlet a udělat něco jinak.
Prohra? Která je horší?
Nikdo neprohrává rád. Co je ale větší prohrou? Za prvé, přiznat si, že jsem prohrál, nebo za druhé to, že si to nechci přiznat, že jsem prohrál a něco raději sobě (či jiným) nalhávat? Pokud mám opravdovou vnitřní sílu, mohu se v prvním případě z prohry či chyby poučit. Ve druhém případě jsem odsouzen chyby, a tedy prohry opakovat.
První krok je půlka cesty
Pokud máme nějaký záměr (něco skutečně chceme – ne, že si to pouze přejeme), udělejme první přetěžký krok.
Přání vs. Potřeby
Indická bajka – vypráví Radkin Honzák
Rádža vyjel na cestu se svojí družinou a cestou narazili na žebráka. Ze žebráka se postupně vyklubal jeho tatínek, který mu předal vládu a odešel, jak je to v některých indických krajích zvykem, hledat smysl života do bezdomoví. Když rádža viděl tatínka, tak mu řekl, že mu může dát všechno, co jen chce. Tatínek odpověděl, že chce jen to, co se vejde do jeho žebrácké misky. Rádža tedy obrátil kapsy, ale v misce všechno zmizelo. Ihned donutil doprovod, aby všichni vysypali do misky kapsy. I tentokrát všechno zmizelo. Tak rádža nechal poslat z paláce čtyřicet koní naložených zlatem. Co myslíte? Taky všechno v misce zmizelo. Rádža říká: „Co to je tati proboha za děsnou misku?“ Tatínek mu řekl: „Dobře, že ses synu zeptal. To je miska přání, a ta není nikdy plná. A čím víc toho budeš chtít, tím méně toho budeš mít. Já jsem v ní utopil půl života.“
My nejsme nespokojení s tím, co máme, ale jsme nespokojení s tím, co nemáme. Já chci, já chci, já chci! To vůbec není o potřebách, ale o přáních. My si pleteme svá přání se svými potřebami. Máme potřeby biologické, psychologické, sociální a spirituální. Ty musí být plněny a syceny. Potřeby jsou to, co organismus musí mít, jinak chátrá.
Přesvědčování
Po přesvědčování nezůstává argument, ale emoce.
Rozpoznat – být schopen – být ochoten
Co se tím myslí? Nejprve člověk musí něco rozeznat – má nějaký konkrétní problém, změnila se situace, začal tloustnout, chybně komunikuje, atd. Pokud s tím chce dotyčný něco udělat, tak musí být toho schopen – má na to odbornost, znalost, dovednost, odvahu, atd. A jako poslední musí být ochoten s tím něco udělat, nestačí jen vědět, být schopen, je potřeba ochota něco vykonat – začít se jinak stravovat, jinak komunikovat, něco se naučit, něco vykonat, atd. Je tisíce příležitostí, jak od poznání dospět až k realizaci.
Stejný sto první pokus
Když něco zkusíme stokrát pokaždé stejným způsobem, nemůžeme očekávat, že při stém prvním pokusu dosáhneme jiného výsledku.
Svobodou k nesvobodě
Svoboda je mít možnost mezi něčím volit, schopnost mezi něčím volit, o něčem se rozhodovat a jednat “podle své vůle”, s absencí překážek a omezení, ale současně nést za to přiměřenou odpovědnost. A na tuto část svobody – odpovědnost vůči sobě a druhým – se zapomíná. Bez odpovědnosti se s absolutní, ničím neomezenou svobodou dostáváme k nesvobodě. Příklady:
- Svobodně si kouřím – po čase ale začnu být nemocný sám nebo moji blízcí, kteří jsou nuceni pasivně kouřit – a stávám se nesvobodným, začínám být omezený například zdravotně. Nebyl jsem odpovědný.
- Svobodně jsem se rozhodl, že už nemohu být se svou partnerkou a proto od ní odejdu. Ale co děti? Začnu řešit, jak vše nově uspořádat, děti chci, ale partnerka též, a začnou mně starosti, čas a energii musím začít věnovat úplně něčemu jinému, než bych chtěl. Toho jsem chtěl dosáhnout?
- Svobodně si jím co chci, mám málo času a tak využívám rychlá občerstvení, také nějaký ten dortíček, slupnu bonboniéru na posezení, a začnu tloustnout. Po čase začnu mít zdravotní problémy, a nejen to, začnu být omezen ve všem možném, v oblečení, v pohybu, atd. Takto vypadá svoboda?
Způsob, jak prožít život. Štěstí je všude tam, kde jsou šťastní lidé. Šťastní lidé mohou být všude tam, kde se pro štěstí rozhodnou.
Pradávný příběh o čínském rolníkovi.
To, že něco jde, ještě neznamená, že je to úžasné.
Náhodné příklady, které lze realizovat, a miliony dalších: Polovinu vlasů si obarvíme na růžovo a druhou úplně ostříháme. Stoupneme si na frekventované místo a stále budeme křičet: “Já vše změním!” Realistický obraz pověsíme obráceně “vzhůru nohama”. Známou melodii zahrajeme od konce. Sochu vytvoříme z “něčeho”, například z vycpaných mrtvých ježků. – Překvapivé to možná je. Je to ale úžasné? Možná, že v nějaké souvislosti ano.
Velkým nepřítelem pravdy často není lež
Lež úmyslná, vykonstruovaná a nečestná – bývá to ale mýtus, který přetrvává, je přesvědčivý, ale nepravdivý. Příliš často se upíráme ke klišé našich předků. Podřizujeme všechna fakta prefabrikovaným interpretacím. Užíváme si komfortu “mít názor”, aniž se vystavíme nepohodlí přemýšlení. – John F. Kennedy
Vesmíru je to jedno, jaký život prožijeme
Každý máme život jen jeden. Tak si ho vzájemně nekažme, ani sobě nezkažme. Rozkvétejme!
Vyvolávání vlny strachu
Velký pozor je potřeba dávat na nejrůznější vyvolávače strachu. Metoda je taková, že se nejdříve vyvolá vlna strachu a následně vyvolávačům stačí, aby se na této vlně “vezli”. Obava a strach jsou totiž přirozené obrané mechanismy. Ty vznikají na základě neznalosti, nepochopení. Proti strachu pomáhá kritické myšlení. I vyvolání strachu může být ale prospěšné. Proto je ověřování informací sice pracné, ale jiná cesta není. Slepá víra, mírně řečeno, je cestou k nemalým problémům. Stále platí: “Důvěřuj, ale prověřuj!”
Vždy pomůže, když víme, co hledáme
Lidský mozek si vybírá. “Všímá si” právě toho, na co se soustředíme, co potřebujeme.
Záměrem se dostává síla
Záměr je aktivní. V záměru jsme se pro něco skutečně rozhodli. Přání je pasivní, záleží na náhodě, osudu, někom nebo něčem jiném. Záměr záleží pouze na nás.
Změna stravy
Změnou stravy je možné se změnit fyzicky i metabolicky – k vlastnímu (ne)prospěchu. Záleží jen na nás, pro co se rozhodneme!
Žijeme v hojnosti a zároveň v nedostatku
Dosud žádná civilizace nežila v takové materiální hojnosti, jako ta současná “západní”; dosud žádná civilizace nežila v takovém duševním a emočním nedostatku, jako ta současná “západní”.