Obsah stránky

Základní informace podrobněji

Výraz narcismus charakterizuje člověka s přehnaným obdivem sama k sobě, s arogantním vystupováním a nedostatkem pochopení pro druhé, které chápe jen jako nástroje pro vlastní cíle. Jedná se o vážnou poruchu osobnosti. V krajních případech je někdy nutná i hospitalizace jedince.

Zpočátku může být těžké narcistickou poruchu odhalit, protože takoví lidé bývají inteligentní, pozorní, zajímaví, dokonce vyzařují určitou auru všemocnosti. Dokud jim můžete v něčem pomoct, dokážou se chovat jako okouzlující společníci. Můžete však zaznamenat aroganci, domýšlivost, velikášství nebo se mohou chovat odměřeně, povýšeně a odtažitě. Ať ale narcista udělá cokoliv, výsledek bude stejný: zanechá ve vás pocit utrápené, nenaplněné a trýzněné oběti.

V poslední době se velmi spekuluje o tom, zda může být narcismus brán jako životní styl. Životní styl a psychická porucha se navzájem nevylučují. Ale lidé, kteří jsou prostě jen egocentričtí, povyšují se nad ostatními a chovají se arogantně, dokážou odhadnout jakousi hranici. Tu pokud překročí, budou tím trpět oni sami, ale hlavně lidé v jejich okolí. Lidé, kteří mají diagnostikovanou narcistickou poruchu, si svoje chování neuvědomují, takovou hranici nevidí a nejsou ji schopni ani najít.

Charakteristika

  • Lidé trpící narcistickou poruchou osobnosti se primárně snaží svému okolí dát najevo svou nadřazenost a myšlenou dokonalost. Daný jedinec věnuje sobě více pozornosti než světu, a to pak má negativní dopad na jeho vztahy a život. K tomu využívají falešných citů či přetvářky. Hlavním tématem jejich hovorů jsou oni sami a jejich údajně přínosné činnosti. Na kritiku reagují lhostejností nebo hněvem.
  • Za své činy se v zásadě neomlouvají, pokud by něco takového nebylo míněno účelově. Nepřiměřeně tlačí na ostatní, rozdávají rozkazy, řídí, manipulují, využívají ostatní.
  • Je pro ně těžké mezilidské vztahy vůbec navodit. Běžně jsou tito lidé uzavřeni citům. Ačkoliv vyhledávají kontakt s opačným pohlavím, často se bojí závazků, kvůli možnosti zklamání či selhání. V započatém vztahu však milují bezpodmínečně, problémem je, že si nepřipouští, že by mohl partner milovat i je, protože to ze své dětské zkušenosti považují za nemožné. Přesto právě oni potřebují cítit, že jsou milováni. Myslí si, že toho nejlépe dosáhnou právě skrze své výsledky, které z toho důvodu nadnášejí.
  • Problém bývá ten, že jedinci s touto poruchou si zvláštnost svého chování často neuvědomují. Někteří jedinci se chovají jako perfektní, nejlepší a nepřekonatelní. Mají velké sebevědomí. Někteří se zase chovají velmi nejistě, cítí se, jakoby byli k ničemu a jako úplné nuly.
  • Jedinci trpící touto poruchou jsou většinou nešťastní a nespokojení lidé, kteří pořádně nedokážou vnímat ani sami sebe. Mají sklony idealizovat nebo naopak devalvovat a ponižovat druhé lidi kolem sebe a okolí. Ve vztazích vyžadují bezmezný obdiv od partnera, o jeho city se však nestarají. Nemají dostatek empatie.
  • Mnoho z toho, co dělají, dělají pro uznání.
  • Narcisté často vyhledávají pracovní pozice, v nichž mohou ovládat druhé, proto se s nimi častěji setkáváme mezi manažery, právníky, ve zdravotnictví, v politice.

Diagnóza

Americká příručka pro diagnózu duševních chorob DSM určuje narcismus devíti příznaky, přičemž skutečná porucha nastává, pokud je splněno aspoň 5 z nich:

  1. Přeceňuje vlastní důležitost, schopnosti a úspěchy a vyžaduje, aby je tak hodnotili i ostatní.
  2. Ve fantazii se zabývá nekonečnými vlastními úspěchy, mocí, krásou a podobně
  3. Je přesvědčen o vlastní výjimečnosti a jedinečnosti, takže jen výjimeční lidé ho mohou pochopit a jen s takovými se může stýkat.
  4. Vyžaduje nepřiměřený obdiv ostatních.
  5. Nárokuje si výjimečné zacházení nebo automatické plnění svých přání a představ.
  6. Využívá druhých jen k dosahování vlastních cílů.
  7. Není schopen rozeznat potřeby a city druhých.
  8. Často závidí a bývá přesvědčen, že druzí závidí jemu.
  9. Chová se arogantně a přezíravě.

Příčiny vzniku

  • Lehká míra narcismu je přirozená u všech lidí a také zdravá; pokud překročí únosnou mez, jedná se o poruchu osobnosti.
  • Příčina vzniku narcistické poruchy není dodnes zcela známa. Tato porucha osobnosti je mnohdy vrozená, často ale vzniká v útlém dětství a příčina vzniku problému bývá v rodině. Pokud je dítě neustále chváleno, jedinec si v sobě vytvoří nadřazenost nad ostatními a vytvoří si v sobě jakousi iluzi, že je nejlepší a nejhodnější. Děti svým rodičům věří, když jim říkají, že jsou nejlepší a nejhodnější. Takové dítě pak očekává, že ho takového budou brát i lidé v jeho okolí. Takoví jedinci pak na sebemenší chybu nebo kritiku reagují hystericky, vidí v ní osobní motivy a spiknutí. Problém je v tom, že takové děti pak těžce navazují kontakty a vztahy a v tom horším případě to nepovažují ani za potřebné.
  • Narcismus se paradoxně může vyvinout i v jiném směru, a to v případě, že je jedinec v dětství deptán, ponižován a je mu dopřáváno málo lásky a pozornosti. Dítě si pak vytvoří jakýsi svůj vlastní svět, ve kterém se považuje za dokonalého a všichni kolem něj mu chtějí jen ublížit. Bezohlednost a myšlenky, že si jedinec vystačí sám, jsou typickými znaky pro takto nemocné lidi. Jedinec si vytvoří obranu proti světu a nedokáže si připustit, že ho může mít někdo rád nebo milovat. Nemusí přitom jít vůbec o zanedbání péče rodiči, ale jen o nenaplnění představ dítěte o podobě péče.
  • Častěji tato porucha potkává chlapce.

Léčba

  • Léčbou může být terapie či psychoanalýza. Terapeut pacientovi ukazuje iluze, které si o sobě vytvořil a postupně mu buduje odolnost ke kritice a učí ho sebeironii.
  • Narcisové ale jen ve zcela výjimečných případech vyhledají lékaře. Pokud se okolí podaří přivést narcise k odborníkovi, tak se snaží dokázat, že problém mají ti, kteří ho k léčení přiměli.
  • Osobnostní poruchy jsou vůči léčbě obvykle velmi odolné. Pokud by narcista přesto chtěl opravdu radikálně změnit svoje chování a svoji osobnost, mohlo by to mít naopak i negativní dopad, mnohem závažnější a to v podobě vzniku dalších, více závažných psychických poruch.

Tipy

  • Dokud dobře nepoznáte narcistu, umí být společenský a okouzlující. Mile se chová, aby dosáhl svého, ne proto, že by chtěl dát najevo, jak mu na vás záleží. Odhalíme ho zpravidla až příliš pozdě, zvlášť když si jej zvolíme za životního partnera.
  • Přátelé hrají v životě narcise pouze funkční roli: poskytují mu něco, co chce nebo potřebuje.
  • Pro klid nestačí narcistické osobě poskytnout dostatek uznání a obdivu, protože to platí jen částečně. Jeho potřeba obdivu je nenaplnitelná a nakonec asi nezbude nic jiného, než s ním omezit kontakty na existenční minimum a ještě počítat s tím, že vás bude emočně vydírat.
  • Jen naivní člověk se bude s narcistou pouštět do sporů, protože pravděpodobnost, že narcis uzná vlastní chybu, se limitně blíží nule. Ani pokusy o nastavení jakýchkoli pravidel nejsou o mnoho nadějnější. On je přece tím, kdo se nějakými pravidly nenechá svazovat. Na to je až příliš výjimečný.
  • Nejsou schopni udělat někoho šťastným. Vaše potřeby jsou pouze překážkou jeho vlastních nároků.
  • Někdy zradí i své nejbližší a ponižují své životní partnery, schválně neuznají vaše významné úspěchy, neprojeví soucit, trousí pohrdavé poznámky o něčí hlouposti nebo neschopnosti se sžíravou lhostejností.
  • Partnerství narcise s hysterkou je poměrně běžným jevem. On je navenek uzavřený, klidný, tichý až pedantský. Ona společenská, excentrická a emočně nestabilní. Dobře se takto tyto dvě osobnosti mohou doplňovat, neboť u druhého partnera nalézají ty stránky, které sami u sebe ve svém nitru neumí najít, protože jim to v dětství bylo odepřeno nebo zakázáno.
  • Narcistická houpačka – jedná se o lidi, kteří navenek působí velmi sebejistě, ve skutečnosti ale mají sebevědomí velmi nízké a jejich silné, až arogantní chování je hyperkompenzací velké vnitřní nejistoty.

Co s narcisem

  • Utečte: ideální strategie.
  • Izolace: vyhýbejte se mu a tiše doufejte, že se sám rozhodne jít hledat chybějící obdiv někam jinam.
  • Léčení: šance, že se rozhodne pro léčbu, je mizivá. Můžete to ale zkusit.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

Externí

Knihy