Obsah stránky

Základní informace podrobněji

Nadváha a obezita (otylost) jsou definovány jako zvýšené až nadměrné hromadění tuku v těle, které představuje zdravotní riziko. Přitom o sklonu člověka k obezitě se rozhoduje velmi brzy – dvouleté dítě si při nadměrném přísunu kalorií množí tukové buňky dvakrát rychleji než jeho vrstevníci.

Česká republika patří mezi skupinu zemí s nejtlustšími obyvateli v Evropě – každý 4. dospělý trpí obezitou. Přitom obezita se pojí například s cukrovkou (diabetem) 2. typu, kardiovaskulárními nemocemi – vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, cévní příhody, ischemické choroby nebo zvýšená srážení krve, 2-4krát je vyšší procento karcinomů (rakoviny) – více dále. To souvisí s tím, že tuková tkáň, hlavně v oblasti břicha (viscerální tuk), vyrábí mnoho látek hormonální povahy, které zvyšují chronický zánět. Obézní lidé v Česku jsou nemocní 2krát déle a častěji odchází do předčasného důchodu.

POZOR: Obezita nebolí!

Ukazatele nadváhy a obezity

BMI (Body Mass Index – index tělesné hmotnosti)

  • BMI je pouze orientační hodnota, protože ignoruje velké množství důležitých faktorů, např. stavbu těla, množství svalstva, uložení tuku apod.:
    • nadváha: BMI 25-30;
    • obezita 1. stupně: BMI 30-35;
    • obezita 2. stupně: BMI 35-40;
    • morbidní obezitu – obezitu 3. stupně: BMI nad 40.

Měření tloušťky podkožního tuku

  • přesnější test v klinické praxi – norma je pro:
    • muže 25 %;
    • ženy 30 %;
    • ženy v menopauze 35 %.

Obvod pasu

  • prokazatelnější údaj než BMI:
    • nadváha:
      • muži 94-102 cm;
      • ženy 80-88 cm;
    • obezita:
      • muži nad 102 cm;
      • ženy nad 88 cm.
    • Jak se správně změřit:
      • obvod pasu měříme vestoje, vysvlečeni do půli těla
      • měříme se nejlépe krejčovským metrem, který obtočíme kolem těla v polovině vzdálenosti mezi dolním žebrem a vrcholem kosti kyčelní (pupíkem se neřídíme)
      • ženy ve věku mezi 19 až 40 lety s pravidelným menstruačním cyklem by si měly obvod pasu měřit v první polovině cyklu

Typy distribuce tuku podle indexu WHR

WHR index (Waist Hip Ratio) je poměr obvodu pasu a boků. Tento poměr se používá jako ukazatel rozmístění tuku v těle, nic ale neříká o množství tuku. Krejčovským metrem na holém těle změříme obvod pasu a obvod boků v nejširším místě. Vypočteme poměr, tedy obvod pasu [cm] děleno obvodem boků [cm]. Rozlišujeme dva základní typy postavy:

  • mužský (tvar jablko, centrální): tuk se ukládá v břišní oblasti, typ je zdravotně více závadný
  • ženský (tvar hruška, periferní): tuk se ukládá v oblasti hýždí a stehen, typ je zdravotně méně závadný

Čtyři typy rozložení tuku podle výsledku výpočtu

  • Periferní typ postavy – hruška: hromadění tuku především na bocích a na zadku
    • muži: méně než 0,85
    • ženy: méně než 0,75
  • Vyrovnaný typ postavy: označován je jako ideální, tuk se na těle ukládá rovnoměrně – ale POZOR, tento index nic neříká o množství tuku
    • muži: 0,85 – 0,90
    • ženy: 0,75 – 0,80
  • Centrální typ postavy: na břiše začíná být více tuku než by mělo – začínající problém
    • muži: 0,90 – 0,95
    • ženy: 0,80 – 0,85
  • Rizikový typ postavy – jablko: břicho je nebezpečně velké – předpoklad ukládání viscerálního tuku
    • muži: více než 0,95
    • ženy: více než 0,85

Tvorba tukové tkáně

  • O sklonu člověka k obezitě se rozhoduje velmi brzy – dvouleté dítě si při nadměrném přísunu kalorií množí tukové buňky dvakrát rychleji než jeho vrstevníci.
  • Tukové buňky se vytváří až do věku 20 let.
  • Po 20. roce zůstává již počet tukových buněk stejný, jen se mohou dále “vykrmovat” nebo “hubnout”.
  • Tělo ročně ztratí zhruba desetinu tukových buněk a vzápětí je nahradí – celkový počet si ale udržuje na stejné úrovni.

Funkce bílé tukové tkáně v těle

  • energetická zásobárna ;
  • tepelná izolace;
  • ochrana vnitřních orgánů;
  • je to aktivní tkáň, například metabolicky;
  • je známo několik desítek látek produkovaných tukovou tkání .

Obezita – rizikové faktory pro následující onemocnění

  • cukrovka (diabetes)
  • vysoký krevní tlak
  • kardiovaskulární onemocnění
  • některé druhy rakoviny
  • metabolický syndrom
  • mechanické komplikace:
    • bolesti zad
    • bolesti kloubů
    • bolesti svalů
    • artróza
    • otoky
    • celulitida
    • varixy (žilní městky – např. na dolních končetinách tzv. křečové žíly)
    • větší pocení
    • komplikace při chirurgických výkonech
    • horší hojení ran
    • častější úrazy
    • dušnost
    • nekvalitní spánek
    • chrápání
  • atd.

Viscerální tuková tkáň v těle

Jedná se o tuk v břišní dutině, který obklopuje vnitřní orgány. Je mnohem nebezpečnější než bílý tuk. Přitom množství tělesného tuku není závislé na množství toho viscerálního. Může se tedy stát, že i když nemáte nadbytek podkožního tuku, jste štíhlí, tak i vás může ohrožovat tuk viscerální, pokud ho máte nadbytek. Nebezpečí nadměrného viscerálního tuku je:

  • nemoci: srdce, rakovina, mrtvice, demence, diabetes, deprese, sexuální dysfunkce, artritida, obezita
  • zvyšuje riziko: zánětů, narušuje hormonální funkci ostatních orgánů

Jakmile tedy máte zvýšené množství tuku v pase, tak je to vždy špatně. Nejlepší je proto sledovat obvod pasu.

Podrobně viz Viscerální tuk

Teorie vzniku obezity

Tělo má více možností, jak využít energie, která se mu potravou poskytne. Energie se může spálit, nebo se může uložit jako tuk.

Starý model – kalorický

Přijímáme příliš mnoho kalorií, více než vydáme. Hodně jíme, málo se hýbeme. Léčba založená na vůli. Jíte méně kalorií a ubýváte na váze. Tělo si všimne, že hubnete, takže zpomalí metabolismus a zvýší pocit hladu. Pak znovu přiberete. Ale protože máte silnou vůli, tak se omezíte. Budete jíst ještě méně kalorií. Takže trochu zhubnete, ale tělo se znovu přizpůsobí – zpomalí metabolismus a zvýší pocit hladu. A vy znovu začnete přibírat. Když se podíváte na jakoukoliv studii o “kalorických” dietách, hmotnost se do šesti měsíců obvykle vrací na původní hodnotu.

Nový model – hormonální

  • tloustneme proto, že špatně jíme – jíme mnoho sacharidů, konzumujeme průmyslově zpracované potraviny, které obsahují kde co (nezdravého), jen aby nám to chutnalo a dlouho vydrželo
  • nadváhu či obezitu způsobuje hormonální nerovnováha organismu
  • čím více jíme jídla bohatá na sacharidy, tím více se zaplavuje náš krevní oběh cukrem a nutí tělo vytvářet inzulin, a čím více inzulinu se vyplaví, tím více naše tělo uloží energie ve formě tuku, zejména pokud se vůbec nehýbeme a nemáme tedy především ve svalech vyprázdněné zásoby glykogenu, který se doplňuje jako první.
  • ve studiích se prokázalo, že umělým přidáním inzulinu dochází k tloustnutí – tělo zareaguje na inzulin tak, že zpomalí metabolismus, dokud se tuk neuloží.
  • nadváha či obezita je důsledkem procesu růstu tukových buněk, nikoliv jejich větším množstvím. Poznámka: zvětšování množství tukových buněk platí jen pro děti cca do 20 let, kdy se jejich množství stabilizuje. Proto je pro děti tak nebezpečné, když již v dětství tloustnou, že si vytvoří nadměrné množství tukových buněk!
  • dále může vzniknout zvyšující se inzulinová rezistence, která představuje nízkou citlivost buněk vůči působení inzulinu a proto ho začne slinivka vytvářet nadměrné množství (je to problém u 70 % dospělých obézních žen, u více než 80 % mužů a přibližně u třetiny obézních dětí a dospívajících).
  • k rozvoji inzulinové rezistence a přídatných metabolických obtíží přispívá i narušení střevního mikrobiomu, které vede ke vzniku zánětu.
  • tukové buňky produkují hormon leptin, který reguluje příjem a výdej energie (včetně chuti k jídlu – “hormon sytosti” či “hormon hladu”). U obézních lidí produkuje tuková tkáň vysoké množství leptinu, ale mozek na něj už nereaguje – dochází k leptinové rezistenci, kdy tělo nesprávně reaguje na leptinové signály a chybí tak informace, že by se už nemělo jíst. A když se přejídáme, zvedá se hladina leptinu jen omezeně – pro pocit sytosti potřebujeme stále více leptinu, tedy potřebujeme stále více jíst.

8 hormonů s vlivem na hubnutí

  • inzulin: produkuje ho slinivka břišní. Hubnutí závisí zejména na inzulinu, respektive na množství sacharidů, které inzulin ukládá ve formě tuku.
  • glukagon: produkuje ho slinivka břišní. Jedná se o hormon působící přímo proti inzulinu. Má za úkol odbourávat sacharidy a tuky. Má na starost jejich uvolnění z tukových buněk, takže tělo je může využít jako energii.
  • cholecystokinin (CCK): je vylučován buňkami tenkého střeva. Je uvolněn v okamžiku, kdy přijímáme bílkoviny nebo tuky. CCK nezůstává ve střevech, ale komunikuje s nervovým systémem těla a informuje ho o dostatečném nasycení. Současně s tím zpomaluje rychlost trávení. Výsledkem vyšší produkce CCK je, že se cítíme déle nasycení a plní.
  • ghrelin: (hormon hladu). Tvoří ho především buňky žaludeční a střevní sliznice. Nejvyšší hladina je v době vyprázdnění žaludku. Na jeho hladinu reaguje mozek. Problém s ghrelinem je, že nedokáže reagovat na fruktózu. Pokud přijmeme do těla fruktózu (například agávový sirup, vysokofruktózový kukuřičný sirup či fruktózové sirupy sloužící jako náhražka cukru v různých sladkostech), hladinu ghrelinu to neovlivní a mozek nedostane informaci o tom, že něco jíme. Máme stále hlad. Dlouhodobé sníženi kalorického příjmu, ve snaze zhubnout vede pouze ke zvýšení hladiny ghrelinu. Dokonce pár výzkumů prokázalo, že i po 12 měsících kdy máte snížený kalorický příjem, je hladina ghrelinu v těle stále výrazně zvýšená. Jinými slovy, naše tělo se nepřizpůsobí nižšímu příjmu a stále vysílá mozku signály, že má hlad. Ghrelin podporuje ukládání tuků v oblasti břicha. Zvýšená hladina ghrelinu byla zaznamenána u lidí trpících chronickým stresem. Hladinu ghrelinu je možné snížit cvičením intenzivního typu.
  • leptin: uvolňují ho tukové buňky. Úkolem je informovat mozek o tom, kdy je čas přestat jíst. Čím více je v těle tělesného tuku, tím více leptinu tukové buňky uvolňují. Jenže mozkové receptory reagujicí na leptin přestanou informace přijímat, vznikne leptinová rezistence. Citlivost na leptin lze zvýšit dostatečným spánkem a jedením potravin s dostatkem antioxidantů. Hubnutí samo o sobě zvyšuje citlivost těla na leptin a dodává procesu určitou dynamiku. Čím více váhy se sníží, tím je fungování leptinu efektivnější.
  • adiponektin: tvoří se v tukových buňkách. Čím jsme štíhlejší, tím tělo produkuje více adiponektinu a díky tomu dochází k rychlejšímu uvolnění tuku z tukových buněk. Adiponektin posiluje svaly, dává jim schopnost lépe využívat sacharidy jako energii a zrychluje metabolismus. Adiponektin zvyšuje rychlost, při kterém tělo štěpí tuk a dokáže velice dobře regulovat chutě k jídlu. Hladina v těle se zvyšuje pohybem během dne a nahrazením sacharidů ve stravě mononenasycenými tuky.
  • adrenalin (epinefrin): hormon vyměšovaný dření nadledvin. Připravuje tělo na výkon, je základním hormonem stresové reakce „útok nebo útěk“. Snižuje hladinu inzulinu. Mobilizuje energetické zásoby v kosterních svalech, játrech a tukových tkáních. Adrenalin se kromě jiného uvolňuje při intenzivním cvičení.
  • růstový hormon (somatotropní hormon, STH, GH): je tvořen v buňkách adenohypofýzy. Kromě jiného podporuje rozklad lipidů (lipolýzu) za uvolnění mastných kyselin do krve. Zvyšuje výdej glykogenu z jater a má ve svalech antiinzulinový účinek. Nejvíce se ho tvoří ve spánku (cca 70 %), vrcholu vylučování dochází cca 1-4 hodiny po usnutí. Nejvyšší množství se tvoří u dětí, s věkem postupně množství klesá.

Terapeutické použití

  • Látky zvyšující inzulin vedou ke zvýšení váhy, látky, které ho snižují, vedou k jejímu úbytku.
  • Snížením příjmu sacharidů a jejich nahrazením zejména zdravými tuky (např. ghí/přepuštěné máslo na smažení, máslo, avokádo, olivový olej) zahájíme hubnutí! Již 150 let se ví, že sacharidy zvyšují hladinu inzulinu a způsobují tak obezitu.
  • Nízkosacharidová vysokotuková dieta – LCHF: jedná se o terapeutickou dietu s velmi nízkým příjmem sacharidů a vysokým podílem kvalitních (zdravých) tuků – LCHF – Low carb high fat. V méně přísných variantách lze použít jako celoživotní stravování.

Tipy

  • Změňte jídelníček, omezte sacharidy a nahraďte je zdravými tuky, jezte zdravé potraviny a nemusíte vůbec počítat kalorie – viz zásady zdravé výživy, nebo recepty.
  • Snižte počet jídel za den, nejlépe na tři, můžete zkusit i dvě jídla denně. Při každém jídle, zejména obsahujícím sacharidy, se uvolňuje hormon inzulin a jestliže je dlouhodobě zvýšený v krvi, tak vede k inzulinové rezistenci (buňky přestávají na inzulin reagovat a tak ho začne slinivka břišní produkovat nadměrné množství).
  • Zhruba půl hodiny před velkým jídlem vypijte 0,5 litru vody. Již nebudete mít tak velký hlad.
  • Pohybová aktivita příznivě ovlivňuje citlivost buněk tkání na inzulin (citlivost na inzulin – inzulinová senzitivita – se zvyšuje, je ho potřeba méně).
  • Zkuste zvládat škodlivý stres. Ten může vést k nekontrolovanému jedení.
  • Seznamte se s teorií a praxí zdravého hubnutí a diety nehraďte zdravým životním stylem, který v sobě zahrnuje i zdravé stravování.
  • Špatný spánek pod 6 hodin denně zvyšuje nejen chuť k jídlu, ale dokonce i touhu po jednoduchých cukrech a dalších jídlech, po kterých se tloustne a zvyšuje riziko obezity u dospělých cca 1,9krát, u dětí cca 1,5krát.
  • Obézní lidé hůře spí a jsou náchylnější k vážným dechovým poruchám, například k tzv. spánkové apnoe, při které člověk přestává na nějakou dobu dýchat a následně „zanedbané“ dýchání klopotně dohání. Spánková apnoe zvyšuje u postižených lidí riziko kardiovaskulárních chorob nebo cukrovky.
  • Doporučení: nechat si provést vyšetření krevního obrazu, které patří k základním vyšetřením. Ze zjištěných hodnot je možné usoudit na případné zdravotní problémy, protože dokáže odhalit spoustu potíží, od banálních infekcí až po závažná onemocnění. Díky preventivnímu vyšetření se mohou začít řešit zdravotní problémy dříve, než se rozvinou a zkomplikují.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • BMI (Body Mass Index – index tělesné hmotnosti): vyjadřuje vztah mezi tělesnou hmotností a tělesnou výškou
  • Cukrovka (diabetes mellitus): souhrnný název pro skupinu závažných chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu sacharidů
  • Diety – podrobně: dieta je stravovací styl, jedná se o řízený příjem stravy a tekutin za účelem dosažení specifického cíle. Odpovědi na to, proč tloustneme a co dělat, aby nenastal jojo efekt.
  • Inzulin: je anabolický hormon produkovaný beta-buňkami slinivky břišní, který snižuje hladinu cukru v krvi ukládáním přebytečné glukózy
  • Inzulinová rezistence: představuje nízkou citlivost buněk vůči působení inzulinu a proto ho začne slinivka vytvářet nadměrné množství
  • Krevní obraz – hodnoty: vyšetření ze vzorku žilní krve pro zjištění různých hodnot, ze kterých je možné usoudit na případné zdravotní problémy buď z nedostatku nebo nadbytku oproti referenčním hodnotám.
  • Leptin: hormon produkovaný tukovými buňkami, který reguluje příjem a výdej energie (včetně chuti k jídlu – “hormon sytosti” či “hormon hladu”)
  • Metformin: lék, který se používá jako 1. volba mezi antidiabetiky v léčbě cukrovky (diabetes mellitus) 2. typu. Má i příznivé účinky například na kardiovaskulární onemocnění nebo některé druhy onkologických onemocnění
  • Mikrobiom: v našem těle máme cca 2x více mikroorganismů, tzv. mikrobiom, než lidských buněk, který má na náš organismus vliv.
  • Nízkosacharidová vysokotuková dieta – LCHF: jedná se o terapeutickou dietu s velmi nízkým příjmem sacharidů a vysokým podílem kvalitních (zdravých) tuků – LCHF – Low carb high fat.
  • Pohyb: tělesný pohyb je od pradávna základním projevem člověka a lidský organismus je na něj uzpůsobený.
  • Recepty: jednoduché recepty řazené podle jednotlivých typů jídel, které zvládne i nekuchař, tedy já.
  • Růstový hormon: tvoří se v předním laloku hypofýzy/podvěsku mozkovém. Podporuje rozklad lipidů (lipolýzu – odbourávání tuku uloženého v tukových buňkách). Jeho sekrece je větší, pokud se vyhýbáme cukrům ve stravě. Přibližně 70 % růstového hormonu je uvolňováno ve spánku, a to zejména po začátku spánku.
  • Sacharidy: jeden ze tří zdrojů energie těla.
  • Spánek: je útlumová a odpočinková fáze organismu, kde kvalitní spánek představuje jednu ze základních tělesných potřeb
  • Stres: jedná se o stav organismu, který je jeho obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž, skutečné či domnělé přetížení – fyzické nebo psychické
  • Tuky (a oleje) – podrobně: patří v lidské výživě k nejvydatnějšímu zdroji v potravě
  • Viscerální tuk: tuk v břišní dutině, který obklopuje vnitřní orgány, například játra, slinivku, ledviny
  • Zásady zdravé výživy: každý člověk je jiný – co platí pro jednoho, nemusí platit pro druhého – zdravé stravování je celoživotní styl zajišťující zdraví
  • Zásady zdravé výživy – podrobně: změnou stravy je možné se změnit fyzicky i metabolicky – k vlastnímu (ne)prospěchu

Externí

Knihy

  • Hubněte tučnými jídly (K305) – Dr. Joseph Mercola; Brno 2017 – ISBN 978-80-264-1859-7
    Jak pomocí revolučního způsobu stravování porazit rakovinu, povzbudit mozek a získat víc energie.
  • Zhubni díky tukům (K295) – MUDr. Mark Hyman; Bratislava 2018 – ISBN 978-80-7555-027-9
    Tuky jako klíč k ideální tělesné hmotnosti a plnému zdraví.