Obsah stránky

Základní informace

Orgánová soustava je souhrn orgánů spolupracujících v rámci jedné funkce organismu, například dýchání, trávení, vylučování atd.

Seznam nejčastěji uváděných orgánových soustav člověka

Dýchací soustava

Soustavu orgánů zajišťující výměnu plynů mezi krví a vnějším prostředím těla. Soustavu tvoří dýchací cesty (nosní dutina, nosohltan, hrtan, průdušnice a průdušky) a plíce. Výměna vzduchu v plicích se děje dýchacími pohyby, které provádí dýchacími svaly. Nejdůležitějším dýchacím svalem je bránice.

Kosterní (oporná) soustava

Jedná se o pevnou a zároveň pohyblivou oporu těla. Tvoří ji více jak 200 kostí. Chrání některé orgány. Společně se svalovou soustavou tvoří pohybovou soustavu.

Kožní (krycí) soustava

Chrání tělo před škodlivými látkami, mikroorganismy a UV zářením, udržuje stálou tělesnou teplotu. Má některé smyslová funkce – receptory k vnímání mechanických, tepelných a bolestivých počitků.

Mízní (lymfatická) soustava

Je to jednosměrná soustava lidského těla vedoucí z mezibuněčných prostor do krve lymfatickými (mízními) cévami. Mezi lymfatické orgány patří slezina, mízní uzliny, mandle (krční, nosní, jazykové), brzlík, kostní dřeň, apendix. Systém odvádí tkáňový mok z tkání ve formě lymfy, tuky ve formě kapének do horní duté žíly, vede do krve živiny, odvádí z těla produkty metabolismu (škodlivé, nepotřebné látky).

Nervová soustava

Slouží k zachycení a zpracování podnětů působících na organismus a zajištění odpovídající reakce na ně.

Oběhová soustava

Oběhová soustava (kardiovaskulární systém, cévní soustava) – slouží zejména k transportu živin, plynů, hormonů a odpadních látek z tkání nebo do tkání. Transportním médiem je krev nebo hemolymfa.

Rozmnožovací (pohlavní) soustava

Jejím úkolem je zajištění vzniku pohlavních buněk (gamet) a přenosu jejich dědičné informace na potomky, tedy pohlavní rozmnožování. Rozlišujeme samčí (mužskou) a samičí (ženskou) rozmnožovací soustavu.

Smyslová soustava

Velice úzce souvisí s nervovou soustavou. Skládá se z pěti základních smyslů, tedy zraku, hmatu, čichu, sluchu a chutě.

Svalová soustava

Tvoří ji přibližně 600 svalů. Existují 3 typy svalů – kosterní (příčně pruhované), které tvoří 40 – 50 % celkové tělesné hmotnosti; hladké a speciální (srdeční). Společně s kosterní soustavou tvoří pohybovou soustavu.

Trávicí soustava

Trávicí soustava zajišťuje příjem potravy, její mechanické a chemické zpracování, vstřebání živin, vyloučení nestrávených a nestravitelných zbytků. Cílem je získání živin z potravy, tedy trávení. Člověk má trávicí soustavu dlouhou téměř 8 metrů a ve svém průběhu se člení, kroutí a různě rozšiřuje. Probíhá od ústního až k řitnímu otvoru a je tvořena dvěma typy orgánů. Zatímco orgány trávicí trubice tvoří především dostatečně velkou plochu k trávení a vstřebávání živin, druhý typ orgánů, žlázy (např. játra, slinivka břišní), vylučují enzymy a jiné látky sloužící k trávení.

Vylučovací soustava

Lidská vylučovací soustava zpracovává vodu a vylučuje z těla moč, která je vyráběna v ledvinách a protéká močovody do močového měchýře a odtud do močové trubice. Je to ústrojí, které zbavuje organismus škodlivých látek.

Žlázy s vnější sekrecí (exokrinní)

Tato soustava sdružuje všechny žlázy, jejichž produkt je vylučován na povrch přímo nebo prostřednictvím vývodu. Obvykle se sekrety těchto žláz uvolňují do tělních dutin či na samotný povrch těla.

Žlázy s vnitřní sekrecí (endokrinní)

Žlázy s vnitřní sekrecí jsou odpovědné za tvorbu a uvolňování většiny hormonů, které představují skupinu bezvývodových či endokrinních žláz. Nazývají se tak proto, že své produkty odevzdávají přímo do krve a ne prostřednictvím vývodů jako exokrinní žlázy.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Oběhová soustava: kardiovaskulární systém, cévní soustava – slouží zejména k transportu živin, plynů, hormonů a odpadních látek z tkání nebo do tkání. Transportním médiem je krev.
  • Trávicí soustava: či gastrointestinální trakt – zajišťuje příjem potravy, její mechanické a chemické zpracování, vstřebání živin, vyloučení nestrávených a nestravitelných zbytků.
  • Žlázy s vnitřní sekrecí: jsou odpovědné za tvorbu a uvolňování většiny hormonů, které představují skupinu bezvývodových či endokrinních žláz. Nazývají se tak proto, že své produkty odevzdávají přímo do krve a ne prostřednictvím vývodů jako exokrinní žlázy.

Externí

Knihy