Obsah stránky

Základní informace

Pozornost je jedním z mechanismů regulace psychické aktivity, ať už jde o orientaci v dané situaci nebo o její hodnocení a prožívání. Jedná se o zaměřenost a soustředěnost duševní činnosti na určitý objekt nebo děj. Funkcí tohoto procesu je vpouštět do vědomí omezený počet informací a tak ho chránit před zahlcením velkým množstvím podnětů. Pozornost je založena na principu dominanty v mozkové kůře, tj. ohnisku nejsilnějšího vzruchu (zákon koncentrace), v jeho okolí dochází k útlumu (zákon indukce). Pokud by si všechny podněty člověk uvědomoval, došlo by k jeho naprostému ochromení.

Pozornost nám umožňuje monitorovat vnější i vnitřní prostředí a vybírat z něj pouze ty podněty, které si v daném okamžiku potřebujeme nebo přejeme uvědomit (mozek vybírá) a ostatní ignorovat. Pozornost závisí na prostředí i na vnímajícím subjektu. Pozornost upoutává například nápadnost, neočekávanost, originalita, intenzita, něco, co může uspokojit některou z našich potřeb (jistota, bezpečí) za podmínky alespoň částečné srozumitelnosti a pokud nějak navazují na již získané znalosti či zkušenosti. Pozornost naopak oslabuje únava, jednotvárnost. Jevy, které upoutají pozornost, se ukládají do paměti, ostatní jsou zapomenuty. Tedy prakticky, co člověka v dostatečné míře nezaujme, nemůže jej ovlivnit. Proto jsou reklamy, populisté či sekty tak vlezlé.

Fáze pozornosti

  • zaměření (upoutání) pozornosti: probíhá převážně nevědomě, dochází k výběru podstatných podnětů
  • soustředění vědomí: probíhá vědomě

Typy pozornosti

  • aktivní, záměrná, úmyslná: je řízena cíli a záměry člověka, je potřeba na ni vynaložit úsilí, jedná se o ostražitost – dávat si na něco pozor, čekání na významný podnět -, záměrné pátrání – hledání určitého cílového objektu
  • pasivní, bezděčná, spontánní, neúmyslná: je řízena externími stimuly, základem je orientačně-pátrací reflex. Tuto pozornost upoutává výraznost, například nové podněty, podněty spojené s nebezpečím, podněty nezvyklé či neobvyklé, intenzivní, pohybující se a měnící se podněty, změny dobře známých podnětů a podněty s osobním nebo sociálním významem

Vlastnosti pozornosti

  • výběrovost (selektivita): schopnost zaměřit pozornost na významné vnější či vnitřní podněty a ignorovat bezvýznamné opakující se podněty
  • soustředění (koncentrace): schopnost vyčlenit omezený počet psychických obsahů, kterými se chceme vědomě zabývat, vrcholem je meditace, kdy se zabývá jediným podnětem
  • rozdělování (distribuce): schopnost rozdělit pozornost mezi více objektů, tato schopnost je značně omezená – lidský multitasking, provádění více činností najednou – je to možné a efektivní pouze za předpokladu, že až na jednu činnost, které věnujeme pozornost, jsou ostatní činnosti automatické. Podle některých výzkumů při snaze zvládnout více činností efektivita klesá až o 40 %, stejně u mužů i žen, protože například u dvou rozhovorů pozornost přepínáme z jednoho na druhý, a než se stačíme opět soustředit, uběhne nějaký čas – to je ta ztráta.
  • rozsah (kapacita): množství podnětů, které je člověk schopen zachytit v určitém časovém úseku, které odpovídá přibližně rozsahu krátkodobé paměti, tedy přibližně 7 +/- 2 prvky
  • stálost (stabilita): délka soustředění pozornosti na stejný podnět, kdy bodová fixace trvá 0,1 až 5 vteřin, přitom na jednu činnost se vydržíme plně soustředit cca 45 minut

Poruchy pozornosti

Drobné poruchy pozornosti se mohou objevit i u zdravých jedinců.

  • roztržitost: bývá způsobena nadměrnou koncentrací na vnitřní psychické obsahy – jdete po schodech domu a vyjdete o patro výš než bydlíte
  • těkavost: jedinec začne reagovat i na málo nápadné podněty
  • tunelové vidění: zúžená pozornost – ta může nastat při nebezpečné situaci, kdy je vyvolán až stav paniky
  • ADHD – hyperkinetická porucha: porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou

Co pozornost ovlivňuje

  • biologie: věk, zdravotní stav, biologické potřeby – hlad, žízeň, spánek
  • psychika: momentální psychické rozpoložení, vlastnosti, stavy
  • sociální prostředí: působení na jedince a z toho vyplývající pozornosti na co se může/má/musí soustředit
  • drogy: změna pozornosti vlivem návykových látek, některých léků

Tipy

Jen málokdo si uvědomuje, jak zásadní je pozornost pro každou činnost, kterou vykonáváme. Různé formy pozornosti se pustí do práce ještě předtím, než například naše oči uvidí při čtení první slovo.

Jak si zvýšit svoji pozornost

  • dostatečná odolnost: zlepšování fyzického a duševního zdraví
  • uspokojování potřeb: zejména těch základních
  • zaujetí: libovolné činnosti lze dělat se zaujetím, lze je zlepšovat
  • prostředí: vytvořit si ho klidné a inspirativní
  • přestávky: jsou důležité pro odpočinek, abychom se mohli opět soustředit
  • pouze jedna činnost: multitasking je ztrátou času

Co snižuje pozornost

  • nepohoda: duševní i fyzická – stres, nemoc
  • bez motivace: když se musí něco dělat že se musí
  • těžce stravitelné jídlo: problémy se zažívání
  • monotónnost: časté přestávky
  • užívání drogy návykové látky, alkohol, některé léky

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Čtení: je jedním ze základních předpokladů pro život ve společnosti a komunikaci s lidmi, je významnou podmínkou dalšího růstu a vývoje člověka a jeho vzdělávání.
  • Příjem nových informací: to, zda nás osloví nové informace, se řídí určitými zákonitostmi. Nestačí tzv. objektivní fakta. Ta mohou být pro jednoho argumentem, pro druhého útok na jeho identitu.

Externí

Knihy