Obsah stránky

Základní informace podrobněji

Sacharidy (staré názvy – uhlovodany, uhlohydráty, karbohydráty) – jeden ze tří zdrojů energie. Sacharidy dále dělíme na monosacharidy, disacharidy (ty označujeme pod názvem jednoduché cukry) a polysacharidy (tzv. komplexní cukry).

Na lidský organismus mají všechny druhy cukru (např. kostkový, kukuřičný či javorový sirup, med, fruktóza z ovoce, slazené limonády atd.) stejné negativní účinky. Cukr vyvolává vzestup produkce inzulinu, což vede k ukládání ve formě tuku (zejména nebezpečného břišního). Nikoliv tuk, ale cukr způsobuje obezitu, cukrovku (diabetes) 2. typu, záněty v těle a z toho vyplývající další civilizační nemoci.

Cukr je návykový!

DDD – doporučená denní dávka

Energetická hodnota 1 g sacharidů je přibližně 17 kJ (4 kcal).

Rozdílná doporučení

  • v jednom denním jídle by nemělo být víc než 30 g sacharidů (nutné nahradit tuky následujícím způsobem – minimum 35 % tuků, pro udržení optimální hmotnosti 45 %, pro hubnutí až 50-55 %, ale i více, z celkového příjmu energie)
  • průměrná denní doporučená dávka je 300-420 g sacharidů (v tom případě se dá očekávat tloustnutí)

Rozdělení sacharidů podle počtu cukerných jednotek

  • monosacharidy – jedna cukerná jednotka:
    • aldózy – např. glukóza („hroznový cukr“, krevní cukr) – je základním a nejrychlejším zdrojem energie pro všechny tělesné tkáně. Pro některé lidské buňky, zejména pro buňky mozku a červené krvinky, je glukóza jediným zdrojem energie, bez kterého se neobejdou.
    • ketózy – např. fruktóza („ovocný cukr“)
  • oligosacharidy:
    • disacharidy (dvě cukerné jednotky) – např. sacharóza (“řepný cukr“), maltóza („sladový cukr“), laktóza („mléčný cukr“)
    • trisacharidy (tři cukerné jednotky) – např. rafinóza
    • tetrasacharidy (čtyři cukerné jednotky)
  • polysacharidy:
    • dlouhodobá zásobárna energie – škrob, glykogen
    • nebo mají stavební funkci – celulóza, chitin

Funkce v těle

Léčivé účinky

  • zdroj a krátkodobá zásoba energie – glukóza, fruktóza
  • zásobní látky – škrob, glykogen, inulin
  • stavební materiál – celulóza, chitin
  • složky některých složitějších látek – nukleových kyselin, hormonů, koenzymů
  • pokud sníme více sacharidů, než je potřeba, inzulin je musí zpracovat – část jich uloží v podobě glykogenu (jakýsi “lidský škrob”), ostatní musí přeměnit na tuk, který je organismus schopen uložit téměř v neomezeném množství

Nedostatek

  • úbytek tukových zásob

Nadbytek

  • tvorba zubního kazu
  • přibývání na váze

Trávení sacharidů

Sacharidy nejsou pro tělo esenciální a běžně se v něm syntetizují (např. z aminokyselin nebo glycerolu). Potravou jsou přijímány hlavně jako polysacharidy (rostlinný škrob, polysacharid živočišného původu je glykogen), disacharidy (sacharóza – řepný cukr, laktóza – mléčný cukr) a monosacharidy (glukóza, fruktóza).

  • ústní dutina: zde trávení sacharidů začíná. Zde se škrob a glykogen (polysacharidy) z potravy rozkládají pomocí enzymu amylázy (ptyalinu), který je obsažen ve slinách. Amyláza mění v ústech, jícnu a hltanu polysacharidy na disacharid maltózu.
  • tenké střevo: zde se sacharidy dále rozkládají pomocí enzymu amylázy, který tentokrát vylučuje slinivka břišní, i další polysacharidy, opět na disacharid maltózu. Další enzym, maltáza, rozkládá maltózu na dvě molekuly glukózy. V tenkém střevě se však rozkládají i jiné cukry, například enzym sacharáza rozkládá sacharózu na fruktózu a glukózu, laktáza rozkládá laktózu na galaktózu a glukózu. Tyto jednoduché cukry jsou následně vstřebány do krve.
  • vstřebávání: jaterní buňky vychytávají glukózu z portální krve, skladují ji jako glykogen (až 60 g/kg jaterní hmoty) nebo přeměňují na lipidy. Při hladovění je z jater glukóza uvolňována po glykogenolýze nebo syntetizována v procesu glukoneogeneze. Ke zpracovávání glukózy jsou jaterní buňky vybaveny specifickými enzymy (glukokinasa, fruktokinasa a galaktokinasa). Játra udržují stálou glykemii (koncentraci glukózy v krvi).

Výskyt

Tipy

  • Vhodnost konzumace sacharidů:
    • před sportem: přijatá potrava se přemění na glukózu a dostane se do krevního řečiště přibližně za 1-2 hodiny po konzumaci jídla, je proto vhodnější sacharidy přijímat před sportem, než po něm. S plným žaludkem se ale bohužel sportuje těžko;
    • hned po sportovní aktivitě: v této době má tělo nejnižší množství glykogenu ve svalech a játrech a to je správný čas, kdy svalům a játrům můžete dodat glukózu, o kterou přišly při sportu.
  • Správné sacharidy jsou obsaženy především v ovoci, zelenině a celozrnném pečivu.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Glykemie: krevní cukr, koncentrace glukózy v krvi.
  • Glykogen: je zásobní polysacharid, zdroj rychlé energie, uložený ve svalech a částečně v játrech.

Externí

Knihy