Obsah stránky

Základní informace

Stav nás samých, tedy duševní rozpoložení, fyzická kondice, zdraví, práce či (ne)spokojenost s něčím mají zásadní vliv na naše vztahy. A naopak. Naše vztahy mají vliv na náš duševní a fyzický stav. Pokud máme se vztahem problémy, nastávají problémy v našem stavu. Stavy a vztahy se vzájemně ovlivňují. Přitom pod pojmem “vztah” jsou míněny různé vztahy, zejména partnerský (manželský), dále s dětmi, rodiči, kolegy na pracovišti, přáteli atd.

Vlivy našeho duševního stavu na naše vztahy

Duševní stav a vztah

Některé duševní poruchy jsou špatně rozpoznatelné a mohou ovlivňovat partnerský život dlouhodobě, aniž by se odhalila pravá příčina problému.

  • Déletrvající deprese a následné mánie: deprese mohou být tak silné, že partner je může z počátku považovat za problémy ve vztahu. Následná mánie vše může “napravit” a partner je zase pozorný, kupuje dárky, plánuje výlety a je společenský a zábavný, a tak je vše zapomenuto. Mánie může být velice imponující stav. Velký příval energie a vášně je okouzlující a nabitý dobrodružným životem. Skvělé nápady a dokonalý sex. Výdej energie však může často dovést takového člověka až ke kolapsu. Problémem je i rozumová stránka, kterou člověk v mánii vůbec nevnímá. Naprostá absence zábran může být destruktivní. Vyhledávání adrenalinových a rizikových počinů je běžnou součástí takového chování. Poté může přijít sebeobviňování a obviňování. Tuto poruchu nelze zvládnout bez odborné intervence psychiatra, psychologa nebo psychoterapeuta. Postižený partner totiž názor svého partnera neuznává, naopak ho obviňuje z jeho depresí. Z jeho pohledu to je viník veškerého jeho emočního strádání.
  • Neurotické poruchy: projevují se například častým kontrolováním vypnutí vařiče nebo vícenásobným návratem domů a kontrolou spotřebičů. Musí se ujistit, že mají vše pod kontrolou. Je velice náročné žít s úzkostným člověkem a tolerovat jeho paniky. Neplatí na něj žádné vysvětlování a vymlouvání jeho chování. Nechápe své chování jako nesmyslné, protože jeho chování má emoční charakter.
  • Hypochondrie: starost o vlastní zdraví je příčinou častých návštěv lékaře, který často nic nenajde. Psychosomatická porucha přináší i velké bolesti neidentifikovaného charakteru. Často zkouší trpělivost druhého partnera, protože ten neví, zda si jeho partner své potíže nevymýšlí.
  • Poruchy osobnosti, například:
    • paranoidní schizofrenie: typická je vztahovačnost, žárlivost s žárliveckými bludy. V takovém případě nelze partnerovi jeho přesvědčení vysvětlit a odkazovat se na logiku. Provázejí je velká podezřívavost a nedůvěřivost. Tento člověk je velice soustředěný na kritiku své osoby a nedá se mu nic vyčíst. Je vztahovačný a nadměrně citlivý na své nezdary.
    • histriónská porucha osobnosti: dost často se takový člověk chová hystericky a hledá pro své chování obecenstvo. Typické pro tuto poruchu je teatrálnost, určitý exhibicionismus, infantilita, egocentrismus. Tito lidé mohou být extroverti, kteří svému okolí líčí i ty nejintimnější zážitky ze svého života. Jejich reakce jsou přehnané a často lžou a fabulují. Jsou to také výborní manipulátoři. Jejich chování může provázet i hypochondrie. V partnerství tito lidé vyžadují neustálou pozornost a oddanou lásku. Pokud mají pocit, že ji nedostávají, tak žárlí na vše, co toho druhého zaujme víc, než si oni myslí, že je dobré, a druhého člověka osočují a kritizují. Vyhledávají konflikty a upozorňují na to, jak trpí.
    • Patologická žárlivost: žárlení bez podnětu. Člověk žárlí na něco, co se nestalo. Většinou trpí i bludy protějšku. V žárlení není žádný logický aspekt a vše je čistě záležitostí chorobné mysli patologického žárlivce. Celý příběh si sám vymyslel a sám sobě ho opakuje tak dlouho, až mu uvěří. Ve své mysli vytvoří fakta, která by se mohla přihodit, a těm věří.

Sebevědomí a vztah

S úrovní sebevědomí u mužů souvisí hladina mužského hormonu testosteronu. Čím více ho muž má, tím více si o sobě nejen myslí, ale také bere ženy jako objekt k ukojení svého libida a ega. Pro rodinu tito muži příliš ideální nejsou – partnerky s nimi totiž mají velké problémy. Je prokázáno, že vyšší hladinu mají sportovci provozující silové sporty, dělníci a manažeři ve vysokých funkcích.

Nízké sebevědomí

Pokud má někdo nízké sebevědomí, zadělává si následujícími projevy na problémy ve vztahu:

  • strach ze ztráty partnera: uděláte proto vše, aby při vás zůstal, kývnete na vše, ať je vám to příjemné nebo ne.
  • své slabosti: ukrýváte je a chcete být perfektní.
  • pocit viny: máte ho, je-li partner nespokojen nebo uražen.
  • žárlivost: cítí-li se partner dobře u přátel nebo při svém koníčku, vyčítáte mu to.
  • projevy zoufalství: když vás partner kritizuje nebo odmítá, prosíte ho o porozumění. Když neuspějete, cítíte se ještě více méněcenní.
  • projevy zlosti: když partner nesplní vaše požadavky. Ze strachu před konflikty spolknete zlost. Tělo může reagovat psychosomatickými obtížemi.

Pokud se buduje sebevědomí prostřednictvím partnerských vztahů, je přirozené a správné, že dlouho nevydrží. Vstupem do vztahu s očekáváním, že Vás ozdraví, kladete na své potencionální partnery velmi těžké břemeno. Takový vztah není postaven na stabilních základech a dříve či později se zboří.

Zdravé sebevědomí

Zdravé sebevědomí má pozitivní vliv na partnerský vztah. Uvědomujeme si stejně dobře své vlastní potřeby, jako partnerovy. Nevyvyšujeme se, ani se neponižujeme. Zdravě sebevědomí lidé jsou pro své protějšky více přitažlivými. Navíc pak nedochází tak často k hádkám, obviňování, výčitkám, podezírání. Zdravě sebevědomý člověk nemá následující problémy:

  • vyjádřit své potřeby: od partnera neočekává, že mu bude číst jeho vlastní myšlenky.
  • nehraje s partnerem komunikační hry: na nevyslovené naštvání nedává najevo, že se “něco děje”, na přímou otázku nereaguje podrážděně, případně ji neotáčí proti svému partnerovi s bolavou výčitkou.
  • čas s partnerem: tráví rád a nedělá mu problém trávit čas o samotě. Je si vědom faktu, že jej partner může opustit a vztah může skončit, přesto se u něj neprojevuje žárlivost a snaha partnera kontrolovat. Má vnitřní pocit svobody s respektem ke svobodě druhého.
  • umí říci NE: ne vše se nám vždy líbí, je nám příjemné nebo si přejeme, a proto říci NE je normální. Jen se to musí říci přijatelně.
  • komunikace: je otevřená, máme chuť věci řešit.
  • nedokonalost: není na obtíž, nehledejme proto dokonalost ani u partnera.

Vysoké sebevědomí

S partnerem s nezdravě vysokým sebevědomím je velmi těžká domluva. Odmítá diskuze, ve všem má pravdu a argumenty druhých neuznává. Jak se to projevuje?

  • všechno ví nejlíp: neví, ale snaží se o vzbuzení takového dojmu.
  • vždycky má pravdu: nemá, ale argumenty ostatních neuznává.
  • je nejlepší, nejschopnější, nikdo mu nesahá ani po paty: když je tak úžasný, tak ať si raději najde někoho jiného.
  • nikdy nedělá chyby: dělá, ale pokud se nějaké objeví, on “za ně nemůže”, mohou za to jiní.

Příliš sebevědomý partner může být hodně velký problém, protože ať chcete nebo ne, nedá se s ním domluvit, pokud mu ovšem neodkýváte vše a neustoupíte ve všem. To není moc dobrá perspektiva pro vztah.

Sobectví a vztah

Sobectví či egoismus (někdy se to rozlišuje) znamená nadměrné sledování vlastního prospěchu a zájmu, a to často na úkor druhých. Podle čeho můžeme poznat, že partner je sobec?

Prosazování se

Partner ve vztahu hledá svoje zabezpečení, aby mohl snadněji dosahovat svých cílů. Nebere v úvahu potřeby partnera. Je rozdíl mezi někým, kdo táhne partnera a posouvá ho vpřed, aby i on dosáhl svých cílů, a někým, kdo se snaží o to, aby bylo vše o něm a pro něj. Vztah, který je pouze jednostranný, se nemůže pozitivně rozvíjet. Jakmile je jedna strana ve vztahu nucena jenom dávat a nic nedostávat, tak se jedná o sobecký vztah.

Přesvědčení o své důležitosti

Sobečtí lidé neberou v úvahu potřeby jiného člověka, dokonce ani potřeby životního partnera. Věří, že mají právo stavět na první místo to, co chtějí oni. Opakující se vzorce sobeckého chování jsou vyčerpávající a toxické. Pokud začnete klást sebe na druhé místo, nikoliv na roveň, tak nakonec ze vztahu zmizí jakýkoli respekt.

Soutěživost

Ve zdravém vztahu rostou oba partneři a zároveň přinášejí to nejlepší ze sebe. Nepotřebují soutěžit ani soupeřit.

Bez omluv

Pokud partner nedokáže říct: „Omlouvám se“, když udělal něco nepřístojného nebo škodlivého, je to znak toho, že by mohl trpět narcistickou poruchou osobnosti. Při této poruše neexistují žádné morální hodnoty. Narcista nezná zášť ani křivdu. Je to všechno o něm. Nejste dost důležití, abyste jim zabránili vidět jejich chyby. Žádný vztah není dokonalý, ale pokud v něm není úcta, respekt ani důvěra, pak nemá takovýto vztah smysl. V milujících a zdravých vztazích existuje láska a sebeúcta.

Vlivy našich vztahů na náš stav zdraví

Dlouhodobý vztah a zdraví

Šťastná volba partnera

Četné studie dokazují, že šťastný a kvalitní dlouhodobý vztah dvou zralých lidí prospívá zdraví.

  • Pravidelnější strava: lidé v manželství jedí pravidelněji.
  • Bolest pod kontrolou: manželé pociťují méně bolesti hlavy nebo zad, než lidé nezadaní. Lidé v kvalitním vztahu mají více aktivovanou tu část mozku, která drží bolest pod kontrolou.
  • Lepší spánek: lidé ve vážném vztahu mají klidnější, kvalitnější a hlubší spánek, než v době, kdy byli single. Méně se propadá osamělým myšlenkám nebo strachu ze tmy.
  • Snadnější zvládání stresu: pokud existuje při stresu podpora někoho, kdo nás miluje, zvládáme to lépe.
  • Delší život: je prokázáno, že v naplňujícím dlouhodobém vztahu lidé žijí déle, protože eliminují pocity izolace a osamění. Dále se na tom podílí vzájemná praktická podpora, finanční výhody, rodina a děti, které poskytují oporu.

Chybná volba partnera

Není důležité, jak moc jste spokojeni sami se sebou, jako to, zda jste spokojeni s výběrem partnera. Můžete být nejšťastnější člověk pod sluncem, ale pokud žijete s někým, s kým si příliš nerozumíte, citově s ním strádáte, odrazí se to negativně na vašem zdraví.

  • nezdravý životní styl: nespokojení partneři se mnohem více upínají k alkoholu či cigaretám a celkově nezdravému životnímu stylu.
  • dlouhodobý stres: nespokojenost v osobních vztazích je označována jako jedna z jeho častých příčin. Jestliže se vedle svého partnera nedokážete nadechnout a uvolnit, není dobré v takovém vztahu zůstávat.
  • faktor času: při chybné volbě partnera utrpíme značné finanční ztráty, někdy značnou psychickou zátěž a promarněný čas už nám nikdo nevrátí. A život je jen jeden.
  • negativní vlastnost: pokud v době zamilovanosti ignorujeme něco, co nám opravdu vadí, vymstí se nám to později (pití alkoholu, kouření, agresivita, lenost, nespolehlivost apod.). Může to být ale i sebepozitivnější vlastnost, která je ale až příliš intenzivní a pro trvalé soužití tak představuje neúnosnou zátěž.
  • seznamování a partnerský život: jsou to naprosto odlišné disciplíny. Umění seznamovat se je celkem nezávislé na umění fungovat ve vztahu.

Toxický vztah

Pojem toxický vztah je používán pro něco chybného v mezilidském vztahu, ať už se jedná o vztah partnerský, mezi generacemi, na pracovišti, atd. Toxický nemusí být jen jednotlivý vztah, jeden člověk, ale může se jednat i o celou toxickou skupinu. Toxický člověk je kdokoliv, kdo se snaží druhého ovládat, vydírat, manipulovat, vybíjet si své mindráky, vedle koho se již delší čas necítíme dobře a jehož přítomnost nás vyčerpává. Přitom se může jednat i o subjektivní pocit, kdy nám něco na druhém vadí, kdy my mu něco dovolíme, kdy nás tento vztah ubíjí. Pro někoho jiného ale může být takovýto člověk i “úžasný”, protože se jedná o jiný vztah. Už si například nedovolí aplikovat to stejné zlo na někoho jiného. Charakteristické znaky toxického vztahu jsou:

  • kontrola: protějšek ve vztahu chce mít vše pod kontrolou, někdy až do nejmenších detailů – jaký mít účes, co si obléknout, s kým se bavit apod.
  • žárlivost: partner vám nevěří, nesmíte jít nikam sami, zpochybňuje vaše známé, kontroluje mobil atd.
  • strach: než v něčem oponovat, tak raději mlčet, nejste v ničem dost dobří, neustále se vám partner posmívá, shazuje vaše kvality, kritizuje, stále se ozývají posměšky, nadávky a výrazy pohrdání, každá snaha o to prosadit se vyvolá agresi, někdy až hraničící s psychickým ponižováním a fyzickým týráním.
  • soupeření: partner si nepřeje váš úspěch, v ničem vás nepodpoří, podceňuje vás, utvrzuje vás, že se mu v ničem nevyrovnáte, že se nikdy nedokážete změnit, neustále se v něčem pře.
  • přetvářka: abyste se zbavili nepříjemného stavu, tak se začnete snažit v ničem neodporovat, raději se přetvařujete, začnete přebírat partnerovi zvyky, atd.

Toxický vztah může způsobit:

  • u žen: depresi, úzkost, výkyvy nálad, poruchy příjmu potravy, obezitu, syndrom vyhoření, problémy s ženskými orgány
  • u mužů: agresivní chování, zlost, žaludeční vředy, infarkt, poruchy erekce

Řešení

  • pokus o změnu: rozhovor, kdy vše v klidu sdělíte, jak se cítíte, co vám vadí, co vás vyčerpává, jaká změna by měla nastat, návrh řešení – teprve na závěr připustit diskusi
  • odchod: když předchozí nepomůže, je v zájmu psychického i fyzického zdraví nejlepší odejít

Žárlivost

Žárlivost je nepříjemný pocit, kdy se obáváme opuštění nebo odnětí pozitivních citů, zejména lásky. Žárlivý člověk se bojí toho, že ho někdo, na kom mu záleží, už nemá tolik rád, že bude opuštěn.

Žárlivost je léčitelná nemoc vztahu.

Co žárlivec prožívá

  • vědomá úroveň: cítí úzkost, strach, má neustálé pochybnosti, zda ho má druhá stále rád, zda nemá rád někoho nebo něco jiného, zda ho stejně jednou neopustí.
  • pocit méněcennosti: pochyby o vlastní hodnotě, tvoří si síť přesvědčení, které ale nemají oporu v realitě (někoho má, určitě mi lže)

Vliv žárlení na stav

  • rezignace na vlastní svobodu: hrozí psychické onemocnění či fyzické napadení.
  • pokus o korekci žárlivosti: pro partnera psychicky a časově velmi náročné, ale může se to povést – žárlivec ale musí přijmout odpovědnost a připustit, že je to on, kdo žárlivost spouští. Často je potřeba odborná pomoc.
  • ukončení vztahu: hrozí psychické onemocnění či fyzické napadení, ale blíží se toho konec.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Narcismus: charakterizuje člověka s přehnaným obdivem sama k sobě, s arogantním vystupováním a nedostatkem pochopení pro druhé, které chápe jen jako nástroje pro vlastní cíle.
  • Sobectví či egoismus: je nadměrné sledování vlastního prospěchu a zájmu i na úkor druhých.

Externí

Knihy