Obsah stránky

Základní informace

Štěstí je vnitřní stav prožívání sebe sama, způsob, jak prožít život. Nikdo se nepostará o vaše štěstí kromě vás. Okolnosti mají na pocit spokojenosti a štěstí relativně malý vliv, protože lidé se situacím velmi rychle přizpůsobují. Dva příklady: lidé, kteří náhle ochrnou, a výherci v loterii, kteří se přes noc stanou boháči – v obou případech se dotyční změněným okolnostem přizpůsobí a do roka se vrátí na svou obvyklou úroveň štěstí (či neštěstí), pokud s tím něco aktivně nedělají.
Šťastní lidé jsou celkově zdravější, dožívají se vyššího věku, v práci jsou produktivnější, vydělávají více peněz, mají zdravější vztahy a silnější sociální podpůrnou síť a svůj život zvládají lépe než lidé nešťastní.

Struktura štěstí

  • geneticky – 50 % – to, že jsou někteří z nás šťastnější než jiní, je bod nastavení štěstí, k němuž se navzdory kolísání způsobenému příjemnými i traumatickými událostmi stále vracíme, pokud s tím něco aktivně neděláme; 
  • životní okolnosti – 10 % – kde žijeme, zda jsme ženatí či vdané, zda jsme fyzicky atraktivní, bohatí nebo zdraví – ty mají na pocit spokojenosti a štěstí relativně malý vliv, protože lidé se situacím velmi rychle přizpůsobují;
  • jak se chováme a myslíme – 40 % – klíč ke štěstí spočívá zde, to máme zcela pod svou kontrolou.

Výskyt

  • Štěstí je všude tam, kde jsou šťastní lidé. Šťastní lidé mohou být všude tam, kde se pro štěstí rozhodnou!
  • Štěstí je stav, kdy činnost, kterou provádíme, je odměnou.

Terapie

  • Naučit se pracovat s vlastní databankou úspěchu, tedy využívat toho, co se nám kdy povedlo (nikoliv nepovedlo, co nás trápí), a když jdeme znovu do nějaké změny, uvědomit si, že už jsme to jednou zvládli, a tudíž to dokážeme znovu.
  • Duševní proces vyjádřený pomocí takzvaného smrtícího trojúhelníku, který tvoří tři role: 
    • oběť – hledá co nejde, co všechno je špatně, pak nemusí nic dělat;
    • viník – aby se role chudinky mohla hrát a vzdát se zodpovědnosti za vlastní osud, musí se najít viník, na něhož lze všechno svést – typu: já ne, to rodiče, počasí, to geny!;
    • zachránce – ať je to alkohol, chápavý kamarád či kamarádka, guru, kteří vás v tomto stavu udržují a zároveň vám dávají právo zůstat v roli oběti.
  • Je třeba se obklopit lidmi, kteří nám věří, a nikoli těmi, kteří mají tendenci nás srážet, ujišťovat či přesvědčovat nás, proč to nejde.
  • Za pomoci úsilí a vůle lze udělat několik trvalých změn a přijmout tento závazek pro každý den svého života. Stačí si vybrat z následujících strategií jednu až čtyři, které nám osobně vyhovují a přirozeně sednou našemu naturelu. Nejdůležitější je nepolevit a stále je procvičovat:

Připomeňte si, za co jste vděčni

  • Strategie bránící tomu, aby se naše úroveň štěstí vracela na svou obvyklou hodnotu;
  • spočívá v připomínání si věcí, za něž jste v životě vděčni;
  • v momentě, kdy začneme brát věci jako samozřejmost – ať je to manžel, nebo naše zdraví – nám tyto věci přestanou přinášet štěstí;
  • naučte se na ně dívat jako na požehnání a dar;
  • tuto strategii můžete praktikovat třeba pomocí „deníku vděčnosti“, do nějž si jednou týdně zapíšete tři až pět věcí, za něž jste momentálně vděční – aby vás to brzy neomrzelo, snažte se své poznámky a způsob, jakým je vyjadřujete, co nejčastěji měnit.

Pěstujte optimismus

  • To znamená dívat se na věci ze světlé stránky, najít i v negativní události něco dobrého, všímat si, co je správně (spíše než špatně), nahlížet svou budoucnost i budoucnost světa optimisticky nebo si prostě vyvolat pocit, že dnešek zvládnete v pohodě;
  • tato strategie se cvičí tak, že se na půl hodiny posadíte na tiché místo, zamyslíte se a pak napíšete svá očekávání, jak bude váš život vypadat za deset let;
  • představujte si, že všechno šlo tak dobře, jak to jen bylo možné;
  • tvrdě jste pracovali a dosáhli všech svých životních cílů, myslete na to jako na realizaci svých životních snů – pak si vaše představy napište.

Naučte se odpouštět

  • Zbavte se zlosti, vzteku a touze po odplatě pomocí psaní, nikoli však posláním „dopisu odpuštění“ osobě, která vás zranila nebo vám ukřivdila;
  • neschopnost odpustit je spojena s neustálým přemítáním nad pomstou, zatímco odpuštění vám dovolí jít vpřed.

Investujte do vztahů

  • Jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují štěstí, jsou silné osobní vztahy;
  • tato strategie spočívá v úsilí o uzdravení a pěstování vašich vztahů s rodinou a přáteli;
  • jednejte s láskou, buďte k lidem, kteří jsou vám blízcí, stejně milí, jako jste k cizím, a sdílejte s nimi své pocity a čas.

Vyhněte se nimrání v problémech

  • Přemýšlet o věcech, které vám ztrpčují život, je důležité, pokud ale problémy rozebíráte nadměrně, nic nevyřešíte;
  • velmi šťastní lidé jsou schopni – i za těžkých časů, jako je například chronická nemoc rodičů – nechat se pohltit poutavou aktivitou, zabývat se jinými věcmi a užívat si;
  • tato strategie se cvičí tak, že si zvolíte vzrušující činnost, která vás v minulosti zaujala, a začnete ji dělat v momentě, kdy se přistihnete při zbytečném hloubání o problémech.

Pracujte na svých cílech

  • Lidé, kteří se snaží o něco významného, ať je to naučit se nové dovednosti, nebo vychovat z dětí slušné lidi, jsou mnohem šťastnější, než ti, kteří nemají silné sny a ambice;
  • ke štěstí nedojdete, pokud se něčemu věnujete s povrchní motivací, jako je vydělat hodně peněz, povzbudit ego, nebo kvůli tlaku vrstevníků.

Tipy

  • Štěstí je milovat sebe sama, být sám sebou, vycházet se sebou a nepřekážet si, rozkvétat.
  • Když se sebou začneme vycházet, milovat se, mít se rád, pak je možné přirozeně milovat ostatní.
  • Když člověk sebe sama nemiluje, nebo se nějakým způsobem nenávidí, nebo je na sebe přísný, tvrdý, hodně kritický, nebo si nevěří, podceňuje se, tak to promítá do ostatních lidí.
  • Většinou pak příčiny svých problémů hledá v ostatních, hledá toho, kdo mu ubližuje, kdo mu klade překážky, kdo ho podvedl, kdo… atd. A určitě vždycky někoho najde!
  • Je to ale naše vnitřní volba, zda chceme být šťastní, nebo ne.
  • Dobrá zpráva: je to jedině v naší moci, být šťastný!
  • Šťastné dětství:   zajistíme tak, že dítě má pevně stanovené hranice a pravidla, protože to mu nejen pomůže utvářet jeho identitu a charakterové vlastnosti (už jste někdy pekli bábovku bez formy?), ale především poznat důležitost hranic/mantinelů v životě. Přitom vzdálenost mantinelů nesmí být ani příliš malá, ani příliš široká, natožpak neomezená.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

Externí

Knihy