Obsah stránky

Základní informace

Průběh vývoje lidského jedince se nazývá ontogeneze. V každé fázi ontogenetického vývoje můžeme pozorovat řadu změn. Tyto změny jsou dvojího druhu: růstové a vývojové. Oba procesy jsou primárně určeny dědičnými faktory, jejichž uplatnění však ovlivňují faktory prostředí.

Přehled vývojových období člověka

Prenatální období

Prenatální vývoj – nitroděložní období
  • dítě už ve stádiu plodu vnímá podněty, na které reaguje (hlas a tlukot srdce matky, hudba)
  • otevírá oči, saje prsty
  • žena musí o sebe v těhotenství pečovat:
    • vše, co je v její krvi, je i v krvi dítěte
    • neužívat jakékoliv návykové látky

Novorozenecký věk – 0-4 týdny

Novorozenec – od narození do 4 týdnů po porodu
  • proběhnou změny anatomie a fyziologie, například dojde ke změnám anatomie oběhové soustavy – krev přestane proudit pupečníkem
  • před narozením má dítě daleko více červených krvinek, po narození začne nepotřebné erytrocyty masivně odbourávat (nejsou tolik potřeba), po porodu získá rozkladem hemoglobinu žlutou barvu – novorozenecká žloutenka
  • mozek zpočátku řídí jen základní vegetativní funkce (sací, dýchací, uchopovací, polykací)
  • mozek roste a roste i lebka – lebeční kryt není uzavřený, nahoře se nachází pouze vazivový lupínek (fontanela), proto se nesmí hladit novorozenec po hlavě, aby nedošlo k otlakům mozku a následným poruchám
  • veškerou péči musí vykonávat rodiče

Kojenecký věk – 1 měsíc až 1 rok

Kojenec – od 1 měsíce do 1 roku
  • kojení je v této době velmi vhodné, protože mateřské mléko obsahuje optimální složení živin + obranné látky
  • ke konci období se přidává jiná strava
  • péče rodičů je stejná jako u novorozence
  • kojenec se rychle vyvíjí psychicky i fyzicky, začíná se pohybovat

Batolecí věk – 1-3 roky

Batole – 1. až 3. rok
  • vyvíjí se pohybové schopnosti (začíná chodit)
  • významný rozvoj řeči
  • dítě by mělo mít vytvořené základní kulturně hygienické návyky
  • dochází k sebeuvědomění

Předškolní věk – 3-6(7) let

Předškolák – 3 až 6 (7) let
  • dítě pravidelně roste, mění se proporce postavy
  • rozvíjí se duševní schopnosti
  • předškoláci mají velkou fantazii, rádi si vymýšlí, mají v oblibě pohádky
  • mají schopnost regulovat své chování podle instrukcí
  • zvládají větší kontakt s vrstevníky – socializace
  • pokládají otázky – zejména PROČ?
  • postupně se učí ovládat své emoce
  • výrazně narůstá kapacita paměti
  • velký rozvoj řeči – zná cca 3000 slov

Školní věk – 6(7)-10(12) let

Mladší školní věk – 6 (7) až 10 (12) let
  • tělesné proporce se zaoblují
  • prořezávají se trvalé zuby
  • dítě se stává společenské
  • začíná mít povinnosti
  • hlavní činností se stává učení se ve škole

Starší školní věk – 10(12)-15 let

Starší školní věk – 10 (12) až 15 let (začíná puberta)
  • začínají pracovat pohlavní žlázy
  • dále se rozvíjí myšlení a city
  • projev snahy napodobovat dospělé
  • touha po uznání a samostatnosti
  • tvoří se party

Dospívání – 15-18(20) let

Dorost – adolescence – 15 až 18 (20) let (končící puberta)
  • dokončuje se růst
  • zvýrazňují se pohlavní znaky
  • rozvíjí se myšlení a city
  • dozrávání psychické – vztahy k partnerům
  • objevuje se snaha po samostatnosti
  • utváří se charakter člověka
  • příprava na budoucí povolání

Dospělost – 18-30 let

Plná dospělost – 18-30 let

Plná dospělost – 18 až 30 let
  • nutnost zabezpečit sebe, ale i svoji rodinu (věk 25 až 35)
  • fyzická vyspělost – zakončení tělesné evoluce, vrchol fyzických sil
  • začátek práce – růst psychosociálních dovedností, odpovědné a etické chování
  • partnerský život – hledání partnera, nalezení intimního vztahu, soužití
  • reprodukční období – roste zájem mít vlastní děti a potřeba založit si rodinu (trend zvyšování průměrného věku – od 20 spíše k 30); manželství plní fukci reprodukční, ekonomickou, socializační a emocionální

Zralost – 30-45 let

Zralost – 30 až 45 let
  • maximální produktivita – zaměstnání jako poslání, cílevědomost
  • zkušenosti – dosažení intelektuálního vrcholu cca ve 40 letech
  • krize středního věku – kolem 45. roku života dochází k poklesu výkonnosti (klesá psychosomatické tempo), pocitu prázdnoty (děti odcházejí – tzv. syndrom prázdného hnízda)

Střední věk – 45-60 let

Střední věk – 45 až 60 let
  • postupné snižování pohlavní aktivity
  • u žen kolem věku 45-55 let ukončení činnosti vaječníků, tzv. menopauza (přechod, klimakterium) – končí uvolňování zralých vajíček (zastavení menstruačního cyklu) a mění se tvorba hormonů (psychická labilita, deprese, nevolnost), nastává zvýšené ukládání tuku, oběhová labilita
  • úbytek fyzických sil
  • vynikající duševní kondice
  • role prarodiče – jasný signál stárnutí, někteří jedinci špatně nesou označení “babička a dědeček”, současně ale nedochází ke společenské izolaci
  • období bilancování – navazuje na krizi středního věku, člověk se ohlíží zpět a hodnotí svůj dosavadní život, snaží se dohnat resty (výměna partnera, změna vzhledu, hubnutí) připouští si proces stárnutí

Stáří – 60 a více

Aspekty stáří z fyzického hlediska, které mohou, ale nemusí nastat u stárnoucího člověka. Nezáleží na věku, ale na způsobu života a životní aktivitě:

  • pokles tělesné hmotnosti, výšky a proporcí – pánve, deformace čelisti a chrupavky, změkčování kostí
  • zvyšuje se riziko úrazu – právě kvůli změkčování kostí, tzn. větší riziko zlomenin které se špatně léčí
  • snížení pohyblivosti – rychlost a pružnost jednotlivých svalů se snižuje
  • snížení výkonnosti srdce, plic a cévního systému – krev se hůře okysličuje, vyšší riziko infarktu myokardu, ochabování srdečních chlopní
  • menší výkonnost žláz s vnitřní sekrecí – ztrácení imunity, ospalost, nižší vitalita a pohyblivost, křehnutí kostí, řídnutí vlasů, lámavost nehtů
  • změny vzhledu a vlastností kůže – podkožní tuk mizí, snižuje se obsah vody v kůži (hluboké vrásky a pigmentové skvrny)
  • zhoršení zraku – snížení ostrosti zraku, zbarvení a změny na sítnici, horší rozpoznávání barev
  • zhoršení sluchu – špatné vnímání sluchových vjemů (dezorientace, nervozita, podrážděnost)
  • změna termoregulace – hůře se přizpůsobuje změnám klimatu
  • lámavost vlasů a jejich šednutí, lámavost nehtů
  • vyšší náchylnost na nemoci:
    • tvoří více než 50 % nemocných se zhoubnými novotvary, ischemickou chorobou srdeční a cévním onemocněním mozku
    • další nejčastější nemoci: hypertenze, diabetes, dýchací ústrojí, šedý zákal, glaukom
    • zvyšuje se výskyt alergických nemocí
    • zvyšují se potíže pohybového aparátu
    • zvyšují se psychická onemocnění
    • zvyšují se nemoci dýchacího ústrojí

Hlavní psychické a biologické změny:

  • zhoršení smyslového vnímání: pomalejší reakce
  • zhoršení paměti: zapomínají se zejména nové události
  • klesá inteligence
  • egocentrismus: tendence mluvit o svých chorobách, lhostejnost k okolnímu světu, afektivní chování – klesá tzv. frustrační tolerance
  • sociální závislost: na druhých osobách
  • klesá adaptabilita: lpění na stereotypech, odpor k novému

Rané stáří – 60 až 75 let

  • nastává přestavba organismu:
    • úbytek vody v tkáních
    • postupná deformace meziobratlových plotének
    • úbytek podkožního tuku – zhoršená termoregulace
    • citlivost na duševní podněty
    • zhoršování zraku
    • začínají se objevovat slabé poruchy koncentrace pozornosti, paměti a myšlení
    • častější závratě a poruchy stability
    • snižuje se schopnost rychlé reakce – proto stoupá riziko úrazů a zlomenin
  • nastupující zdravotní problémy:
    • s rostoucí hmotností stoupá výskyt cukrovky, vysokého tlaku, onemocnění nosných kloubů a chorob srdce a cév
    • přibývají problémy se srdcem – infarkty, onemocnění srdečních chlopní, poruchy srdečního rytmu
    • roste výskyt řídnutí kostí (osteoporózy), běžný pád pak vede ke zlomeninám krčku stehenní kosti, přibývá operací náhrad kyčelního či kolenního kloubu
    • roste výskyt mozkových cévních příhod – mrtvic – následkem může být ochrnutí, porucha řeči a paměti, případně smrt
    • s častějším výskytem nemocí oběhového systému se objevují otoky nohou
    • častější jsou chronické záněty dýchacích cest
    • častější výskyt bércových vředů
  • čas odchodu do důchodu
  • stoupá výskyt depresí – to bývá podmíněno odchodem do důchodu, ztrátou partnera, úmrtími v rodině
  • stále schopnost aktivního života, učení se novým věcem
  • začíná se projevovat rozdíl mezi relativně zdravými (v ČR je 60 % seniorů, které nemoci neomezují), a s vleklými postupujícími nemocemi (v ČR 20 % s částečnou omezeností nemocemi)

Vysoké stáří – 75-90 let

  • nastává závislost na pomoci okolí
  • zvyšuje se postupný pokles tělesných a duševních funkcí
  • ve vysokém stáří jsou lidé konzervativnější, citově labilnější, méně odolní vůči zátěži, může se zhoršit i jejich schopnost adaptibility (přizpůsobivosti)
  • nastává úbytek kognitivních funkcí – zhoršení paměti, poruchy řeči a porozumění mluvenému slovu, neschopnost vykonávat běžné denní činnosti, např. oblékání nebo odemykání dveří, neschopnost poznat a interpretovat smyslové vjemy
  • projevy senility – stařecké chyby, stařecké projevy
  • poruchy chování ve stáří mohou být závažným průvodním znakem demence – závažné postižení mozku s úbytkem nervových buněk a hormonů, které zajišťují předávání informací mezi jeho oblastmi, které se může projevit neklidným až agresivním chováním

Dlouhověkost (stařec, kmet) – nad 90 let

  • zpomalené reakce
  • není pocit žízně
  • problematická lokalizace bolesti
  • cévní mozkové příhody
  • problémy se zrakem – dalekozrakost, zákaly, šeroslepost
  • problémy se sluchem – stařecká hluchota
  • stálá sekrece z nosu
  • snížená funkce chuťových pohárků
  • snížená schopnost vnímání – nejistota ve společnosti, v komunikaci, snížení orientace, to vede k opatrnost a může vzniknout sociální izolace
  • snížená funkce imunitního systému

Tipy

  • Každý jsme jiný – biologický věk: ten se může lišit od chronologického. Rozdíl může být i 20 let. Biologický věk se měří na základě několika testů, které mapují stravovací návyky, fyzickou aktivitu a schopnost regenerace organismu.
  • Kroky proti stárnutí: protizánětlivá strava – například nízkosacharidová vysokotuková strava; antioxidanty – například vitaminy C, E a D, selen, zinek koenzym Q10, bobuloviny, např. borůvky, lněná semínka; pitný režim – dostatečný, ale nepřehánět to; zvyšovat odolnost, snižovat škodlivý stres – zátěž organismu; dostatečný spánek; přiměřený pohyb – nejlépe v přírodě; pozitivní mysl – sociální kontakty, smích.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Dětství: charakterizuje vývojovou etapu lidského jedince od narození po dospělost.
  • LCHF – nízkosacharidová vysokotuková dieta: je to terapeutická dieta s velmi nízkým příjmem sacharidů a vysokým podílem kvalitních (zdravých) tuků – LCHF – Low carb high fat. Úspěšně působí proti obezitě a civilizačním chorobám, například kardiovaskulárním, diabetu (cukrovce), nádorovým onemocněním, Alzheimerově chorobě. U většiny lidí tato dieta funguje velmi dobře. V mírnější variantě je možné ji užívat jako celoživotní stravovací styl.
  • Lněná semínka: obsahují vlákninu, bílkoviny, sacharidy a cca 37 % kvalitního tuku/oleje (omega-3). Lněný olej má ale bohužel tu vlastnost, že rychle oxiduje. Proto je nutné semínka rozdrtit nebo rozemlít (mlýnek na kávu) těsně před konzumací, abychom mohli maximálně využít jeho dobrých nutričních vlastností. Pokud bychom semínka konzumovali celá, pouze by naším tělem prošla bez užitku.
  • Nešťastné dětství – vyrovnání se s ním: nešťastné dětství neznamená, že kdo aspekty dobrého dětství nezažil, nemůže nalézt spokojenost v dospělosti. Znamená to, že má horší startovní pozici. Musí více překonávat, více se učit, mít větší ochotu měnit se.
  • Odolnost (resilience): schopnost odolávat a zvládat obtížné situace, které na nás (na systém) působí ohrožujícími situačními silami, a to jak fyzicky, tak psychicky, jak zevnitř, tak zvenku.
  • Pohyb: tělesný pohyb je od pradávna základním projevem člověka a lidský organismus je na něj uzpůsobený.
  • Spánek – podrobně: je útlumová a odpočinková fáze organismu, kde kvalitní spánek představuje jednu ze základních tělesných potřeb.
  • Stres – zátěž organismu: jedná se o stav organismu, který je jeho obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž, skutečné či domnělé přetížení – fyzické nebo psychické.
  • Šťastné dětství: pro šťastné dětství je více rozhodující šťastný rodič (tedy rodič přiměřeně spokojený, vyrovnaný, moudrý) než majetek nebo uspokojení všech přání a tužeb expandující dětské mysli.
  • Vitaminy: jsou nutné pro udržení mnohých tělesných funkcí a jsou schopny posilovat a udržovat imunitní reakce, podílejí se na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů.

Externí

Knihy