Obsah stránky

Základní informace

Mezilidský vztah je obecná vlastnost konkrétního člověka, která se váže k jinému člověku nebo skupině lidí. Je založen na schopnosti najít, budovat, udržet, případně ukončit vztah. Vytržení ze společnosti, odstranění možnosti stýkat se s lidmi, se proto také vždy považovalo za největší trest, který může člověka postihnout (být mu udělen). Mezilidské vztahy se projevují ve dvou nejdůležitějších formách, v mezilidské komunikaci (ve vzájemném styku a dorozumívání se) a v kooperaci (ve vzájemné spolupráci).

Seznam stránek o Mezilidských vztazích

  • Budování vztahu: Vztah je nikdy nekončící proces, je to živoucí organismus, který je potřeba každý den krmit, jinak hladoví, bez dodávání energie a potřebného času přechází vztah, jako všechno, v neuspořádanost.
    • Budování vztahu – podrobně: Vztah není jistota, je to svazek svobodných bytostí, které se musí vzájemně respektovat. V dobrém vztahu se názory sbližují a partneři se stále více přibližují. Vztah je intimní záležitost.
      • Svoboda: je to možnost, případně schopnost volit, rozhodovat a jednat podle své vůle, ať je jakákoli a nést za to přiměřenou odpovědnost. Svoboda je i schopnost potlačit své žádosti. Nemůže se totiž jednat o bezbřehou libovůli a tato zásadní možnost člověka je různými způsoby omezena. Svoboda jedince končí právě tam, kde začíná svoboda někoho jiného. V rámci společnosti je tedy absolutní svoboda jedince nerealizovatelná.
  • Generace: Tímto slovem je označována velká skupina lidí, kteří vyrůstají přibližně ve stejné době, sdílejí dobově podmíněný styl života, způsob myšlení, problémy a postoje.
    • Generace – podrobně: Každá generace vzpomíná na určité historické události či změny, a to především na ty, které probíhaly v období jejich adolescence a rané dospělosti, tj. na ty, které nejvýznamněji spoluutvářely osobnost těchto jedinců; jsou to společné události, jež tvoří kolektivní vzpomínky generace.
      • Generace – vztahy: Společenská reprodukce se stále neobejde bez nějakého typu rodinné struktury a silné vazby uvnitř generací a mezi nimi.
  • Komunikace mezi lidmi: Komunikace mezi lidmi je proces sociálního vzájemného působení (interakce) mezi dvěma nebo více osobami, při kterém probíhá sdělování a výměna informací. Cílem je (mělo by být) vzájemné pochopení a porozumění.
    • Komunikace mezi lidmi – podrobně: Jedná se o proces nepřetržitý (komunikujeme neustále), neopakovatelný (vždy je to jinak, nově), nevratný (co se stalo, řeklo, je okamžitě minulostí – to nelze změnit, jen nově interpretovat). Základní nástroje mezilidské komunikace. Funkce komunikování. Motivace ke komunikaci.
      • Ovlivňování: Ovlivňování patří k sociálním technikám, resp. všechny sociální techniky vedou k nějakému ovlivňování, které je vždy vzájemné. Ovlivňování je v tomto smyslu činnost zaměřená ke změně postojů, názorů a záměrů spoluúčastníků sociální interakce.
      • Technika aktivního naslouchání: Aktivní naslouchání není jen zdvořile předstíraná pozornost, ale citlivé vnímání partnera.
  • Konflikty ve vztazích: V každém vztahu vznikají konflikty, jsou přirozenou součástí života. Konflikt je jednou z náročných životních situací.
    • Domácí násilí – podrobně: Domácím násilím je myšleno takové chování, které u jednoho z partnerů způsobuje strach z druhého. Skrze užití moci, kterou tento strach poskytuje, kontroluje násilný partner (agresor, pachatel) chování druhého (oběť). Pro domácí násilí je typický blízký vztah mezi obětí a agresorem.
    • Konflikty ve vztazích – podrobně: Čím jsou vztahy mezi konfliktními stranami užší, tím se může stát konflikt intenzívnějším. To často neplatí při krátkodobém, povrchním nebo obchodním vztahu.
      • Řešení konfliktů: Konflikty se dají a mají řešit, nejlépe včas, aby nepřerostly ve velký konflikt. Správným výsledkem by mělo být to, že se vztah posune dál, od konfliktu k nekonfliktní situaci, a navíc nejlépe tak, že výsledek vyhovuje oběma stranám.
      • Spolupráce x Soupeření: Konflikty lze řešit spoluprací – vzájemnou důvěrou, dohodou a spoluprací přátel, nebo soupeřením – záští, nenávistí, rivalitou, vztahy typu „kdo s koho“, s perspektivou „já nebo ty“, bojem soků, soupeřů a nepřátel na život a na smrt.
  • Láska, vztah – modely: Z psychologického pohledu je láska primární lidskou potřebou. Označuje silný pozitivní vztah náklonnosti, oddanosti nebo touhy. Na lásku je možné se dívat z různých pohledů, které popisují různé možnosti a vazby tohoto vztahu.
    • Láska, vztah – modely – podrobně: Láska označuje silný pozitivní vztah náklonnosti, oddanosti nebo touhy. Jedná se o silný vztah ke druhému. Může být z druhé strany ale i odmítnuta či zklamána, pak se mluví o nešťastné lásce. Mnohé případy nešťastné lásky jsou zaviněny nezralostí jedince a jeho osobnosti. Osobnost není vyvinuta a projektuje do partnera vlastnosti svých rodičů.
  • Mýty ničící vztahy: Nerealistická očekávání vedou k frustraci a ta spolehlivě sežehne i dobře fungující vztah. Příklady mýtů.
    • Mýty ničící vztahy – podrobně: K nejčastějším mýtům patří například ten, že lidé, kteří se milují, dokáží za druhého přemýšlet nebo že všechny hádky vztah ničí. Vybrané mýty podrobně.
  • Stavy a vztahy: Jestliže prožíváme sami se sebou vnitřní konflikty, tak nemůžeme věřit tomu, že lidé kolem nás budou s námi spokojeni a že budeme kolem sebe šířit jakési silové pole pohody, klidu a dobra. Když máme své vnitřní stavy špatné, budeme mít i vztahy špatné.
    • Stavy a vztahy – podrobně: Stav nás samých, tedy duševní rozpoložení, fyzická kondice, zdraví, práce či (ne)spokojenost s něčím mají zásadní vliv na naše vztahy. A naopak. Naše vztahy mají vliv na náš stav. Pokud máme se vztahem problémy, nastávají problémy v našem stavu. Stavy a vztahy se vzájemně ovlivňují.
      • Sobectví či egoismus: znamená nadměrné sledování vlastního prospěchu a zájmu i na úkor druhých. Sobci se příliš nestarají o pocity a potřeby druhých, neberou ohledy na dopad jejich jednání na jejich okolí. Sobci nepečují o nikoho jiného než sami o sebe, a to chtěním, braním, hromaděním.
  • Výchova: Výchova (edukace) je/by měla být cílevědomá, plánovitá a všestranná činnost směřující k přípravě člověka pro jeho společenské úkoly a osobní život.
    • Výchova – podrobně: Výchova je celoživotní působení na procesy lidského učení a socializaci s cílem přeměny člověka po všech stránkách, tedy tělesné i duševní. To může být prováděno následujícími styly: demokratickým, autoritářským, liberálním, zanedbávájícím, ochranářským či disharmonickým.
      • Jak (ne)vychovávat: Výchova se dělá, o ní se nemluví. Nevychovávají se děti, ale kluci a holky. Dnešní rodiče to myslí s dětmi dobře, ale často to dělají špatně, protože nevychovávají, pouze pečují, ochraňují. Pro zdárný vstup do samostatného života musí být na to děti dostatečně připravené, tedy pro to vychované. S přibývajícím věkem si dítě musí k hraní postupně přibírat i povinnosti.
      • Nešťastné dětství – vyrovnání se s ním: Nešťastné dětství neznamená, že kdo aspekty dobrého dětství nezažil, nemůže nalézt spokojenost v dospělosti. Znamená to však, že má horší startovní pozici. Musí více překonávat, více se učit, mít větší ochotu měnit se.
      • Šťastné dětství: Otázka je, jak by mělo vypadat šťastné dětství. Zda to, že má dítě vše, že si může vše dovolit a dát to patřičně všem najevo (vše povolující výchova, která nahrazuje nedostatek času a skutečného kontaktu s rodiči), nebo to, že má dítě pevně stanovené hranice a pravidla, protože to mu nejen pomůže utvářet jeho identitu a charakterové vlastnosti (už jste někdy pekli bábovku bez formy?), ale především poznat důležitost hranic v životě – a toto poznání pak později už jako dospělý využívat.
      • Více dětí: Je propastný rozdíl mezi jedním a více dětmi. Již pořadím narození do rodiny formuje děti jiný přístup k nim (čas rodičů), jejich komunikační a jiné dovednosti, znalosti, jiný emoční vývoj.

Tři kvalitní vztahy

Všeobecně jsou považovány za nutné pro spokojený život.

Rodinné vztahy

  • Do rodiny se člověk rodí (vstupuje) bez vlastního přičinění. Každému člověku na světě jsou dáni nejbližší lidé.
  • Pro tuto skupinu se používá slovo rodina. Dobré vztahy v nejužší rodině (děti, rodiče, sourozenci) jsou základem zdravého psychického vývoje každého člověka.
  • Jedním z hlavních smyslů rodiny je výchova dětí.

Přátelství

  • Přátelství je jedním z nejmocnějších pojítek mezi lidmi.
  • Vytváří pevné, často celoživotní svazky, přinášející člověku radost a uspokojení.
  • Je to především vyhraněné zaměření jednoho člověka na druhého. To se projevuje zejména porozuměním druhému, pochopením jeho myšlení a jednání a oceňováním jeho dobrých vlastností a chování.

Manželství, partnerství

  • Je přirozeným výsledkem trvalého citového vztahu dvou lidí (v evropské kultuře zpravidla opačného pohlaví; v jiných kulturách může být členy manželství více lidí apod.). Manželstvím vzniká rodina. 

Faktory ovlivňující vztahy

Základním faktorem je jedinečná osobnost každého člověka, jeho vrozené povahové vlastnosti (temperament). Každého člověka ovlivňuje (formuje) i prostředí, ve kterém žije. To lze rozdělit na tři pásma:

  • Nejbližší  okolí – zejména rodina, dále prostředí školní třídy, vrstevníci, party, zájmové kroužky, spolupracovníci, sousedé apod.
  • Region – zvyklosti a tradice nejbližšího okolí, klimatické podmínky, okolní příroda.
  • Země – masmédia, společnost, kultura, zákony a normy.
  • Další – sociální sítě.

Zdroje informací

Odkazy

Interní

Externí

Knihy