Obsah stránky

Základní informace podrobněji

Nebezpečí je zdrojem ohrožení a riziko můžeme chápat jako míru tohoto ohrožení. Jedná se o možnost, že s určitou pravděpodobností vznikne při dalším vývoji negativní událost. Riziko je vždy odvoditelné a odvozené z konkrétní hrozby. Míru rizika je možné posoudit na základě tzv. analýzy rizik, která vychází i z posouzení naší připravenosti hrozbám čelit. Obecně lze studovat nejistotu v systému (např. společnosti), v němž se začínají projevovat nepříznivé příznaky plynoucí z kritické fáze vývoje systému. Jde o velmi konkrétní podstatu stavu nejistoty v systému vztahující se velmi konkrétně k určitému zdroji či příčině našich budoucích problémů a potíží, která má konkrétní časové a prostorové vymezení.

Druhy rizik – výběr

Abecedně řazený výběr rizik:

  • bezpečnostní: omezení svobody, bezpečnost systému, pracovní, kybernetická, energetická, informační
  • biologické: šíření biologických druhů, vytěsňování původních druhů z prostoru, ztráta reprodukčních schopností, nemoci, epidemie a pandemie, hladovění kvantitativní i fyziologické, fyziologický stres, ztráta odolnosti (imunity) organismů, vetřelci zoologičtí i botaničtí, ztráta diverzity druhů selhávání biologických systémů jako celků
  • ekologické: spojením fyzikálních, chemických a biologických rizik v přírodním prostředí vznikají rizika vyššího řádu – rizika ekologická, změny klimatu, narušování ekologických nik společenstev (podsystémů) v jemném propojení anorganické a organické přírody
  • ekonomické: jeho projevy jsou všeobecná bída, nezaměstnanost, zadluženost (vnitřní a vnější), záporná, daňové úniky a podvody, monopolismus a kartelové dohody, riziko finančních trhů je úvěrové riziko, dále úrokové, akciové, komoditní a kurzové, momentální platební neschopnost (cashflow), inflační riziko
  • fyzikální: různé druhy záření, například světelné, kosmické, rentgenové, částicové, teplo, magnetismus, elektřina, atd.
  • chemické: výrony plynů, kapalin a pevných látek, koroze, otravy, nežádoucí pH, nevhodné koncentrace, toxické odpady, atd.
  • politické: názorová a osobní nesvoboda, omezování projevu slova, spory náboženských proudů a směrů nebo stranické spory
  • právní (legislativní): riziko, kterému společnost čelí kvůli regulačnímu rámci, kterému podléhá, tzn., že odkazujeme na možnost ztráty v důsledku nedodržení nebo úpravy zákonů
  • psychologické: jde o vnitřní individuální duševní stavy, pocity, zábrany jako stres, problémy v komunikaci, nevraživost, změny subjektivních postojů a pocitů, zátěž z vysoké rychlosti života, množství informací v čase a prostoru, frustrace, záměrné negativní působení skupiny na jedince /šikana/, vytlačování ze skupiny, rozsah a hloubka informační zátěže
  • sociální: vzniká spojením vlastních psychických problémů jednotlivých osob do určitého trendu a směru vyústění. Vnějšími projevy je pak skupinová negativní činnost a ovlivňování systému jako celku působením kriminality, terorismu, zvyšování ekonomických a vzdělanostních rozdílů mezi občany – vzniká napětí mezi skupinami občanů, pokles autority, disciplíny, spekulativnost, davové jevy, migrace lidí a biologických druhů /emigrace a imigrace/
  • vojenské: závisí na přímé aplikaci vojenské moci nebo její výhrůžkou projevující se ve svém dopadu, jako např. anexe části území, zábory (anšlus) celých států, okupace, války útočné i obranné, popřípadě násilné zavádění vlastního politického systému
  • zdravotní: kouření, nedostatečná pohybová aktivita, nevhodná výživa, nadváha (obezita), nadměrná konzumace alkoholu, drogy a nelátkové závislosti, nadměrný stres, rizika nadužívání energetických nápojů, rizika práce s počítačem
    • faktory: prach, chemické látky, hluk, vibrace, neionizující záření a elektromagnetické pole, fyzická zátěž, pracovní poloha, zátěž teplem, zátěž chladem, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli

Úroveň míry rizika

Nepřijatelné riziko

  • riziko, které překračuje akceptovatelnou úroveň systému
  • riziko, které hrozí vznikem velmi závažného následku s relativně významnou pravděpodobností, anebo následků menší závažnosti ale s vysokou pravděpodobností
  • riziko, které hrozí zánikem systému, například vznikem smrtelného úrazu anebo častého opakování úrazů ze stejných zdrojů a příčin

Podmíněně přijatelné riziko (nežádoucí riziko)

  • riziko, které lze pro systém považovat za přijatelné pouze při dodržení stanovených preventivních opatření a tato akceptace je možná pouze po určitou omezenou dobu nutnou pro jeho snížení na úroveň přijatelného rizika

Přijatelné riziko

  • riziko, které bylo sníženo na úroveň, kterou může systém tolerovat
  • míra nebezpečnosti systému, kterou se za stávajících podmínek ještě považuje za únosnou
  • riziko, které hrozí vznikem málo závažného následku a s nízkou pravděpodobností vzniku

Zbytkové riziko

  • riziko, které zůstává i po použití všech ochranných opatření

Analýza rizik

Musí být transparentní, jasná a kdykoli opakovatelná, musí být možné stejným způsobem hodnotit další identifikovaná rizika s možností provést následně (opakovaně) analýzu rizik s využitím stejné metodiky. Analýza nám pomáhá určit, s jakou pravděpodobností daná událost nastane a s jakým dopadem.

  • 1. metodika: nastavení škál pro hodnocení – úroveň, označení, číselné ohodnocení, četnost – interval pravděpodobnosti; významnost vlivu, dopad rizika
  • 2. krajní polohy rizika: například ztráta majetku, poškození majetku, nedodržení zákona, atd.
  • 3. hodnocení rizik: každému riziku přiřadíme určitou míru pravděpodobnosti jeho výskytu (např. 1-5) a významnost z hlediska jeho dopadu (např. 1-5). Významnost rizika je pak dána součinem pravděpodobnosti a dopadu.
  • 4. nezávislý pohled: hodnocení rizik by mělo být tzv. objektivizováno nezávislou osobou, tzn., pokud chcete mít analýzu rizik co nejpřesnější, dejte hodnocení k posouzení nezávislé osobě.
  • 5. výstup analýzy rizik: musí být řádně ohodnocená všechna rizika

Otázky na riziko

  • Jak velké je ohrožení?
  • Jaká je pravděpodobnost ohrožení?
  • Jaké následky mohou nastat?

Co by se mělo analýzou získat

  • Identifikace rizik, slabých míst, hrozeb: nejdříve musíme zjistit, co nás ohrožuje, kde máme slabiny
  • Přehled priorit: například jaké investice budou potřeba
  • Optimalizace nákladů: ve vybraných procesech
  • Stanovení poměru cena/výkon: potřebná investice na odstranění rizika/o kolik snížíme riziko
  • Seznam opatření: co máme vlastně zlepšit
  • Podklady pro rozhodnutí: argumenty pro zlepšení

Matice (mapa) rizik

Matice rizik umožňuje vyhodnocování a zhodnocení rizik podle dvou kritérií. Nejčastěji se jedná o pravděpodobnost a dopady/důsledky. Lze zvolit jakákoliv dvě kritéria, která jsou vhodná pro hodnocení konkrétních rizik.

Hodnocení závažnosti/dopadů/důsledků

Hodnocení je podle závažnosti na škále 1 až 5

  • 1 – zanedbatelná závažnost: příklady: minimální psychické či fyzické poškození; krátkodobý nedostatek pracovníků; minimální nebo žádný vliv na prostředí
  • 2 – malá nízká závažnost: příklady: mírné psychické či fyzické poškození; nedostatek pracovníků; mírný vliv na prostředí
  • 3 – střední závažnost: příklady: střední psychické či fyzické poškození; nebezpečné personální zabezpečení; střední vliv na prostředí
  • 4 – vysoká závažnost: příklady: vážné psychické či fyzické poškození; nebezpečný stav zaměstnanců; významný vliv na prostředí
  • 5 – katastrofální závažnost: příklady: incident vedoucí ke smrti; trvající nebezpečné personální zajištění; katastrofický vliv na prostředí

Hodnocení pravděpodobnosti

Hodnocení je podle pravděpodobnosti na škále 1 až 5:

  • 1 – vzácné: příklady: < 0,1 %; pravděpodobně se nikdy nestane/nebude se opakovat; neočekává se výskyt po celá léta
  • 2 – nepravděpodobné: příklady: 0,1–1 %; neočekává se, že se stane/bude opakovat, ale je zde možnost, že se to může stát; očekává se, že se vyskytují alespoň jednou ročně
  • 3 – možné: příklady: 1–10 %; mohlo by se stát/občas opakovat; očekává se, že se vyskytují nejméně jednou měsíčně
  • 4 – pravděpodobné: příklady: 10–50 %; pravděpodobně se stane/bude opakovat, ale nejedná se o přetrvávající problém/okolnosti; očekává se, že se vyskytují alespoň jednou týdně
  • 5 – téměř jisté: příklady: > 50 %; nepochybně se stane/bude opakovat, možná často; očekává se, že se vyskytují alespoň jednou denně

Hodnocení rizika = závažnost/dopady/důsledky x pravděpodobnost

Příklad: Důsledek 2 – menší x Pravděpodobnost 3 – možné = Hodnocení rizika 6

Matice

Pro třídění rizika, skóre získané z matice rizik dostanou přiřazeny stupně takto:

Matice

Tipy

  • Prevence: zejména pro rizika všeho druhu je nejlepší prevence, tedy předcházení riziku.
  • V každém systému jsou skryta rizika (hrozby ztráty), ale i šance (naděje zisku).
  • Zvýšení odolnosti (resilience): pokud dokážeme zvýšit odolnost systému, například vytrénujeme patřičné svaly, snížíme riziko úrazu

Zdroje informací

Odkazy

Interní

  • Odolnost (resilience): schopnost odolávat a zvládat obtížné situace, které na nás (na systém) působí ohrožujícími situačními silami, a to jak fyzicky, tak psychicky, jak zevnitř, tak zvenku.

Externí

Knihy